Aktuálně:

Evropské země si od EU půjčí na vlastní obranu a vyzbrojení Ukrajiny

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropské země si od EU půjčí na vlastní obranu a vyzbrojení Ukrajiny

Evropské země se chystají čerpat půjčky až za 150 miliard eur z nového fondu EU, aby podpořily Ukrajinu a posílily vlastní obranu.

Evropa se zbrojí. A nejen to – dělá to na dluh, který si půjčuje sama od sebe. V dnešní době stojíme na prahu historického kroku, kdy členské státy EU využívají nový nástroj s názvem Security Assistance Facility for Europe (SAFE), aby společně nakupovaly zbraně a vojenské vybavení. Cíl je jasný: podpořit Ukrajinu v boji proti ruské agresi a zároveň posílit vlastní obranyschopnost.

Evropa na válečné stezce

Tento fond je jako obrovská společná pokladnička a z ní si může půjčit, kdo potřebuje na obranu. SAFE, představený v květnu 2025 v rámci plánu ReArm Europe, nabízí členským státům EU půjčky až do výše 150 miliard eur (zhruba 3,7 bilionu Kč). Podle dostupných informací jde o nízkoúročené úvěry se splatností až 45 let, což je pro mnohé země lákavá nabídka. Podmínky jsou ale jasné: nákupy musí být společné, tedy minimálně dvě země dohromady, a nejméně 65 % zakázky musí pocházet z evropského obranného průmyslu.

Kdo se do toho pustil? Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharsko nebo Řecko už o půjčky zažádaly. Další, jako Francie, Finsko nebo Slovensko, váhají, zatímco Německo, Švédsko a Nizozemsko se drží zpátky, i když společné nákupy nevylučují. A čísla mluví jasně – jen do února 2025 členské státy EU nasbíraly na vojenskou podporu Ukrajině 48,5 miliardy eur. K tomu přispívá i Evropský mírový nástroj (EPF) s 5 miliardami eur vyčleněnými ke konci roku 2024 a zisky ze zmrazených ruských aktiv, které v roce 2024 přinesly první platbu 1,5 miliardy eur s výhledem na další 2,5 až 3 miliardy ročně.

Proč teď?

Není to tak dávno, co byla myšlenka společného evropského zbrojení spíš sci-fi než realitou. Vše změnila ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Najednou jsme si uvědomili, jak křehká je naše bezpečnost. Evropa tehdy odhalila své slabiny – nedostatek kapacit, zastaralé vybavení a závislost na dodávkách ze zahraničí, zejména z USA. Reakce byla rychlá: vznikl EPF, postupně se navyšovaly prostředky na pomoc Ukrajině a do roku 2025 dosáhla celková podpora od EU a jejích států téměř 135 miliard eur. SAFE je jen logickým pokračováním tohoto trendu, kdy Evropa říká: „Už dost, musíme se postavit na vlastní nohy.“

Česko v akci: Tanky a dluhy

Česká republika patří mezi aktivní hráče. Plánujeme využít půjčky SAFE na nákup minimálně 61 tanků Leopard 2A8 za zhruba 52 miliard Kč (2,1 miliardy eur), jak vyplývá z aktuálních jednání. Je to obrovská investice, která by bez evropského financování byla jen těžko uskutečnitelná. Zároveň to může být impuls pro český obranný průmysl. Ale je tu i druhá strana mince. Půjčky znamenají dluh, a i když jsou nízkoúročené, zvyšují tlak na veřejné finance.

Přínosy versus rizika

Argumenty pro jsou silné. SAFE a plán ReArm Europe mají posílit evropskou strategickou autonomii, tedy schopnost bránit se bez závislosti na jiných. Společné nákupy navíc šetří peníze, zvyšují interoperabilitu armád a podporují evropský průmysl – tedy pracovní místa a inovace. Ale co kritici? Ti varují před zadlužením, které může být v nejistých časech nebezpečné. A pak je tu paradox – i když SAFE má snížit závislost na USA, některé dohody ukazují, že americké dodávky zůstávají klíčové. 

Pro Českou republiku to může být šance na modernizaci armády a posílení průmyslu. Ale za cenu dalšího zadlužení.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico.eu, Europa.,eu: Data o fondu SAFE, částkách půjček (150 miliard eur) a zapojených zemích, Bloomberg: Informace o podpoře Ukrajině (48,5 miliardy eur do února 2025) a EPF (5 miliard eur ke konci 2024), ČT24: Plán ČR na nákup tanků Leopard 2A8 za 52 miliard Kč (2,1 miliardy eur)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.