EU versus Trump: Třetí odvetný úder může zasáhnout i služby

Evropská unie a Spojené státy se znovu ocitají v obchodní šachové partii, kde každý tah může znamenat miliardové ztráty. Aktuálně se napětí mezi oběma giganty stupňuje a my, Evropané, se ptáme: Jak daleko jsme ochotni zajít, abychom ochránili své zájmy?

Od oceli k digitálním službám

Příběh obchodní války mezi EU a USA není nový. Začal už v roce 2018, kdy Trumpova administrativa uvalila cla na evropskou ocel (25 %) a hliník (10 %) s odvoláním na národní bezpečnost. EU tehdy odpověděla odvetnými cly na americké zboží v hodnotě 2,8 miliardy eur – od motorek Harley-Davidson po bourbon. Po nástupu Joea Bidena v roce 2021 se situace zklidnila, ale Trumpův návrat v roce 2025 vše změnil. Nová hrozba 30% cel na veškeré evropské zboží od 1. srpna 2025 je jako olej do ohně. A co víc, EU už vyčerpala většinu možností odvety na zboží, a tak se poprvé zaměřuje i na sektor služeb.

Co je v sázce?

Podívejme se na fakta. Podle dat U.S. Bureau of Economic Analysis a Eurostatu dosahoval bilaterální obchod mezi EU a USA v roce 2024 neuvěřitelných 1,68 bilionu eur. Služby přitom hrají klíčovou roli – dovoz služeb z USA do EU činil v roce 2023 427 miliard eur, zatímco vývoz EU do USA jen 319 miliard eur. Výsledek? Deficit 108 miliard eur na straně EU. K tomu přidejme americké přímé investice v Evropě, které ke konci roku 2023 dosahovaly 6,68 bilionu dolarů, a to zejména v oblastech jako IT, finance či digitální platformy. Jasně vidíme, že služby nejsou jen okrajovou záležitostí – jsou srdcem transatlantického obchodu.

EU už má připraveny dva balíky odvetných cel na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (přibližně 109 miliard dolarů), ale zatím je neaktivovala. Třetí vlna by však mohla být jiná. Jak uvádí zpráva na Politico.eu, Evropská komise zvažuje omezení přístupu amerických firem k veřejným zakázkám v EU a zavedení poplatků či bariér v digitálních službách. To by mohlo znamenat tvrdý úder pro technologické giganty jako Google nebo Amazon.

Nástroje odvety: Co má EU v rukávu?

Možná se ptáte, jak by EU mohla takový úder zasadit. Odpověď leží ve dvou klíčových nástrojích. První je Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument, ACI), zavedený v roce 2023, který umožňuje EU reagovat na ekonomický nátlak třetích zemí omezením služeb, investic či duševního vlastnictví. Druhým je Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) z roku 2022, který může omezit přístup amerických firem k evropským veřejným zakázkám, pokud USA neposkytnou reciprocitu. Aktivace těchto nástrojů však není jednoduchá – vyžaduje souhlas kvalifikované většiny členských států, tedy alespoň 15 zemí zastupujících 65 % obyvatel EU. A tady začínají rozpory.

Rozdělená Evropa

Mezi členskými státy EU panuje napětí. Francie, vedená prezidentem Emmanuelem Macronem, volá po rázné odpovědi. Macron označil Trumpova cla za „imperialistická“ a tlačí na aktivaci ACI, aby chránil francouzské odvětví jako letectví či luxusní zboží. Na druhé straně Německo varuje před eskalací. Automobilový průmysl, pilíř německé ekonomiky, by mohl být těžce zasažen, a tak Berlín preferuje diplomatickou cestu. Česká republika, silně napojená na německý export, se přiklání k opatrnosti. Premiér Petr Fiala opakovaně zdůrazňuje potřebu jednoty a dialogu, jak uvádí oficiální komuniké české vlády. Pro nás je klíčové chránit dodavatelské řetězce, které by mohly být nepřímo zasaženy.

Evropská komise, vedená Ursulou von der Leyenovou a komisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, hledá balanc. Jak uvádí Politico.eu, zatím pozastavila platnost dřívějších odvetných opatření do srpna 2025 a preferuje vyjednávání. Otázka zní: Dokážeme se dohodnout, nebo se přikloníme k tvrdé odvetě?

Mezi válkou a mírem

Co nás čeká? V krátkodobém horizontu, tedy do srpna 2025, očekáváme intenzivní diplomatická jednání. Pokud však dohoda nepadne, EU může aktivovat třetí vlnu odvetných opatření. Jak uvádí Politico.eu, mohlo by jít o použití ACI nebo zvýšení bariér v sektoru služeb. Na jedné straně by to mohlo být účinné – tlak na americké firmy by mohl Trumpa donutit ustoupit. Na druhé straně hrozí eskalace do plnohodnotné obchodní války, která by poškodila obě strany. Lze odhadovat, na základě historických sporů, že takový scénář by citlivě zasáhl i český export a firmy napojené na transatlantický trh. Mírnější výhled však počítá s kompromisem a postupným odstraňováním cel.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Politico.eu, Eurostat a U.S. Bureau of Economic Analysis: Data o obchodní bilanci EU-USA v sektoru služeb (2023) a celkovém obchodu (2024), ČNB a Hospodářská komora ČR: Prognózy dopadů na českou ekonomiku (HDP 2025-2026), Oficiální komuniké české vlády: Postoj ČR k odvetným opatřením EU