Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ve své nedávno zveřejněné zprávě o stavu Evropské unie mluví otevřeně o pomalém skomírání EU. Tedy pokud v krátkodobém výhledu nedojde k radikální reformě a zlepšení její ekonomiky.
Vedení integračního uskupení nebylo v minulosti nikdy náchylné k přehnané sebereflexi, a ani staronová, vloni zvolená Evropská komise nenaznačuje, že by se tato vlastnost měla měnit. Sebereflexe nadále není její silnou stránkou a radikální kroky v této zlomové chvíli evidentně nechystá.
Prvým krokem k prozření by asi mělo být přiznání, že nejde souběžně realizovat zvyšování životní úrovně, konkurenceschopnost a nereálně ambiciózní green deal. Druhým krokem by mělo být přehodnocení, nebo přímo zrušení byrokratických regulací typu povinný pravidelný ESG reporting, povinnost výrobců připevňovat víčka k PET lahvím, mechanismus CBAM nutící dovozce kovových kroužků ke klíčenkám zjišťovat, zda kroužky nebyly vyrobeny podle měkčích norem pro uhlíkovou stopu, než je laťka stanovená regulátory pro EU, zrušit pokutování subjektů, kteří kompostují svůj bioodpad a tím pádem dostatečně neplní své bio popelnice a další podobné „majstrštyky“ regulátorů, které jsou současně příklady příslovečného vylévání vaničky i s dítětem.
Na druhé straně se nabízí otázka, zda nejde již o začátek zlomového procesu, kdy byrokratický systém již přestává mít schopnost obsloužit sám sebe a který odborník na zaniklé civilizace prof. Bárta charakterizuje jako počátek systémové sebedestrukce.
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
