V polovině května oslavil osmdesáté narozeniny významný český demiurg ekonomie profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Lubomír Mlčoch.
Stoupenec katolické sociální etiky, kterému roku 2001 za příkladný křesťanský život aktivního laika v naší společnosti a za úspěšnou práci pro katolickou církev udělil papež Jan Pavel II. rytířský kříž pontifikálního řádu sv. Řehoře Velikého. V roce 2008 ho papež Benedict XVI jmenoval členem Papežské akademie společenských věd.
Lubomír Mlčoch jako souputník Václava Klause, Dušana Třísky, Miloše Zemana a dalších vrstevníků z tehdejší odborné komunity se s nimi v „devadesátkách“ názorově rozešel pro jejich přílišný pragmatismus uplatňovaný při transmisi naší společnosti po roce 1989.
Po etické stránce v rámci probíhajících hlubokých změn společenských procesů se zejména v první dekádě po polistopadovém přechodu na tržní ekonomickou trajektorii společnost potýkala s relativně častým výskytem morálního hazardu a negativního výběru, tedy významnými faktory, způsobující obecně informační asymetrii a zvyšujícími nejistotu v již tak dost nejistém prostředí transformace. Asi největší škody způsobila rozsáhlá bankovní krize v polovině devadesátých let, proběhly i významné privatizační skandály s kriminálním podtextem.
Tehdejší situaci výborně charakterizoval v této době vznesený požadavek Lubomíra Mlčocha, vycházející z jeho katolické fundace a z názoru, že jedině správné, tedy symetrii navozující účetní knihy se vedou tam „nahoře“ a je tudíž třeba je urychleně snést z nebe dolů na zem. I když cítíme nereálnost Mlčochova požadavku v atmosféře „devadesátek“, váha jeho osobnosti pomohla k tomu, že po „divokých devadesátkách“, charakteristických „útěkem před právníky“, se ale nakonec i u nás prosadil únosný etický kodex a tržní kategorie se postupně zakořenily.
Reminiscencí na tuto zvláštní dobu je jen občasné mediální adorování ekonomicky úspěšných představitelů tohoto období, kteří ovšem nebyli právě striktními vyznavači morálních a etických hledisek. Tím více je třeba připomínat si pevná menšinová stanoviska lidí jako je Lubomír Mlčoch, eventuálně i další renesanční osobnosti tohoto druhu.
Jaroslav Daňhel
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
