Aktuálně:

Daňhel: Pokračující volatilita cen energií dokládá míru deformování tržního prostředí v EU

06.02.2025, Autor: Jaroslav Daňhel

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Daňhel: Pokračující volatilita cen energií dokládá míru deformování tržního prostředí v EU

Překotná dekarbonizace spojená s odstavováním „nečistých“ energetických zdrojů v poslední době zapříčinila, že na vysokou volatilitu cen prakticky neskladovatelné elektrické energie již nebylo možné reagovat navýšením těžby fosilních paliv.

Hned od počátku procesu zaznívaly z odborné komunity hlasy, že takto pojatá dekarbonizace bude prakticky znamenat nemožnost udržení životní úrovně obyvatel integračního celku, ačkoliv právě to bylo zakotveno v zakládacích listinách uskupení. Přitom se právě EU se svým dokumentem Green deal samozvaně pasovala do čela procesu boje za udržitelnost prostřednictvím dekarbonizace.

Trh s energiemi je trhem nestandartním, jeho hlavním specifikem je právě obtížná skladovatelnost produktu. Do nedávné doby platilo, že trh s elektřinou organizuje burza za účelem usnadnění pohodlnějšího a rychlejšího obchodování. To se nyní ukazuje jako jeden ze základních problémových okruhů, v geopoliticky rozjitřené atmosféře lze snadno problém eskalovat vyvoláváním paniky ohledně plynulosti budoucích dodávek energie.  

Na počátku energetické krize někteří experti vyslovovali názor, že energie na komoditní burzy ze své podstaty nepatří, a už vůbec ne na spotový trh.  Energie podle nich není komodita, ale veřejný statek. Od začátku třetí dekády tohoto tisíciletí se tak začala jevit naléhavá potřeba hledat nové paradigma a nástroje, které budou tento specifický trh umět vracet do rovnovážné polohy. Současná podoba burzovního trhu s energiemi tuto schopnost evidentně nemá. Použití mimořádných nástrojů k odstranění největších disproporcí, vyvolaných defaulty zdeformovaného trhu jako je například windfall tax nebo projektované mařiče nadbytečné obnovitelné energie, která nemůže být v daný čas užitečně využita, nemohou být trvalým ani principiálním řešením.  

Podle energetického experta Jaroslava Míla je počáteční chyba v tom, že ceny elektřiny se stanovují na spotovém, tedy krátkodobém a méně transparentním burzovním segmentu, což ve výsledku tlačí trh k vyšším cenám. Pak jsou tu další tržní nelogičnosti. Míl upozorňuje, že v cenách české elektřiny pro české zákazníky jsou například započteny i náklady na dopravu do Německa, přestože ve skutečnosti fyzicky neopustí tuzemskou soustavu.

Tyto problémové okruhy jsou pro veřejnou diskusi nepochybně dosti subtilní, a politici se do horkého bramboru obávají kousnout. Vláda odsunula jednání o Státní energetické koncepci, ve které by se ke zmíněným otázkám měla vyjádřit. Přitom se zdá být už pět minut po dvanácté.

Foto: Pixabay

Autor: Jaroslav Daňhel


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.