Překotná dekarbonizace spojená s odstavováním „nečistých“ energetických zdrojů v poslední době zapříčinila, že na vysokou volatilitu cen prakticky neskladovatelné elektrické energie již nebylo možné reagovat navýšením těžby fosilních paliv.
Hned od počátku procesu zaznívaly z odborné komunity hlasy, že takto pojatá dekarbonizace bude prakticky znamenat nemožnost udržení životní úrovně obyvatel integračního celku, ačkoliv právě to bylo zakotveno v zakládacích listinách uskupení. Přitom se právě EU se svým dokumentem Green deal samozvaně pasovala do čela procesu boje za udržitelnost prostřednictvím dekarbonizace.
Trh s energiemi je trhem nestandartním, jeho hlavním specifikem je právě obtížná skladovatelnost produktu. Do nedávné doby platilo, že trh s elektřinou organizuje burza za účelem usnadnění pohodlnějšího a rychlejšího obchodování. To se nyní ukazuje jako jeden ze základních problémových okruhů, v geopoliticky rozjitřené atmosféře lze snadno problém eskalovat vyvoláváním paniky ohledně plynulosti budoucích dodávek energie.
Na počátku energetické krize někteří experti vyslovovali názor, že energie na komoditní burzy ze své podstaty nepatří, a už vůbec ne na spotový trh. Energie podle nich není komodita, ale veřejný statek. Od začátku třetí dekády tohoto tisíciletí se tak začala jevit naléhavá potřeba hledat nové paradigma a nástroje, které budou tento specifický trh umět vracet do rovnovážné polohy. Současná podoba burzovního trhu s energiemi tuto schopnost evidentně nemá. Použití mimořádných nástrojů k odstranění největších disproporcí, vyvolaných defaulty zdeformovaného trhu jako je například windfall tax nebo projektované mařiče nadbytečné obnovitelné energie, která nemůže být v daný čas užitečně využita, nemohou být trvalým ani principiálním řešením.
Podle energetického experta Jaroslava Míla je počáteční chyba v tom, že ceny elektřiny se stanovují na spotovém, tedy krátkodobém a méně transparentním burzovním segmentu, což ve výsledku tlačí trh k vyšším cenám. Pak jsou tu další tržní nelogičnosti. Míl upozorňuje, že v cenách české elektřiny pro české zákazníky jsou například započteny i náklady na dopravu do Německa, přestože ve skutečnosti fyzicky neopustí tuzemskou soustavu.
Tyto problémové okruhy jsou pro veřejnou diskusi nepochybně dosti subtilní, a politici se do horkého bramboru obávají kousnout. Vláda odsunula jednání o Státní energetické koncepci, ve které by se ke zmíněným otázkám měla vyjádřit. Přitom se zdá být už pět minut po dvanácté.
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
