Česko je malá Čína uprostřed Evropské unie

Období, kdy nám politici nabízejí zaručené recepty, jak zlepšit naši životní úroveň vyššími příjmy. Recepty, které neměli nabízet, ale realizovat už tak před deseti lety.
Nejčastěji se dnes mluví o inovacích, podpoře vědy, průmyslové 4.0 revoluci, změně ekonomického paradigmatu, zkrátka, že už nechceme být levnými montovnami s nízkými platy. A že je potřeba podporovat projekty s vyšší přidanou hodnotou. Snad se nikdo neurazí, ale v nadsázce řečeno, to je jako byste se postavili před tlupu šimpanzů a snažili se je přesvědčit, že z nich uděláte tým volejbalistů, který pojede na olympiádu. Asi taková diskrepance to je.
Vraťme se do historie a hledejme počátky onoho stavu levných montoven. Na přelomu milénia utíkali všichni výrobci ze socialistické Evropy s vysokými náklady na práci za levnou pracovní silou do Indie a Číny. Tehdejší premiér Zeman jich několik přemluvil, aby se na té své cestě alespoň na čas zastavili u nás. Průmyslové zóny rostly jako houby po dešti, stát nabízel masivní investiční pobídky. Jistě si vzpomenete na kadeřnici Markétu Regecovou, která zablokovala „neprodejem“ svého pozemku výstavbu čistírny pro továrnu Philips. Šlouf zuřil, posílal za ní potajmu policisty, aby ji vyděsili. Regecová byla premiérem Zemanem veřejně označena za nepřítele státu. Až takhle moc Zemanově socialistické vládě záleželo na tom, aby tady rostly továrny – s výrobou s nízkou přidanou hodnotou. Tak se z České republiky stala malá Čína uprostřed Evropské unie. A je jí dodnes!
V předvolební debatě včera mimo jiné zaznělo:
„Měli bychom podpořit malé, střední podniky,“ řekl Lubomír Zaorálek.
„Bylo by ideální, kdybychom byli ekonomikou nápadů s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, což bez odborníků není možné. Podle nás je potřeba změnit strukturu školství. Na středních školách je spousta oborů, které v budoucnu na trhu práce nebudou potřeba. Je třeba rozvíjet vzdělávání v oblasti jazyků, IT, podporovat talenty,“ uvedl Miroslav Kalousek.
„Zástupy softwarových inženýrů nás nespasí. To jsou takoví lepší dělníci v našich podmínkách. Potřebujeme typ školství, který podporuje kritické myšlení, komunikaci. Ta změna je komplexnější, nejde jen o podporu IT,“ řekl k tomu Zaorálek.
Malé a střední podniky „podpořili“ socialisté v právě končící vládě tak, že ze středních jsou malé a z malých žádné. Na změnu struktury školství byl nejvyšší čas, respektive za pět minut dvanáct, tak v roce 2006, v době vlád Mirka Topolánka. A v neposlední řadě taková jedovatá poznámka: Vyučovat se na našich školách kritické myšlení, tak mají socialisté zhruba šest procent voličů, odboráři by nebyli tak slyšet a Andrej Babiš by nebyl v politice.
Přeměna českého průmyslu na výrobu s vyšší přidanou hodnotou je prakticky nerealizovatelná. Protože české školství zamrzlo v dobách rakousko-uherské monarchie. V roce 2020 má u nás zaniknout v rámci průmyslové revoluce zhruba čtyři sta tisíc míst a jeden milion jich bude ohrožených. Takže, ještě si tři roky libujme v nejnižší nezaměstnanosti v rámci EU, protože pak tady bude více než milion nezaměstnaných, a hlavně nezaměstnatelných. Průmyslové zóny už nejsou hitem, výrobní závody budou pokračovat ve své původní cestě na východ, přijde robotizace. A to se nespraví tím, že se učitelům přidá. Bohužel. Ale slíbit vyšší platy všem, že budeme zemí s výrobou a službami s vyšší přidanou hodnotou, to se určitě dá. Stejně jako nadchnout tlupu šimpanzů pro volejbal.