Přijetí eura v České republice zůstává stále horkým tématem, které rozděluje společnost. Ačkoliv jsme součástí Evropské unie už více než dvě desetiletí, většina z nás se stále drží české koruny jako symbolu národní identity a ekonomické nezávislosti. Proč ale máme takový odpor k jednotné evropské měně, když jiné země v regionu už dávno euro přijaly?
Koruna versus euro
Podle průzkumu agentury NMS Market Research pro iROZHLAS.cz z února 2025 je proti přijetí eura v ČR 72 % obyvatel, zatímco pro je pouhých 23 %. Ještě konkrétnější data přináší Eurobarometr z května 2025, který uvádí podporu eura na úrovni 25 % a odpor na 61 %. V absolutních číslech to znamená, že jsme jednou ze zemí EU s nejnižší ochotou vzdát se vlastní měny. A oproti loňsku se situace nijak nezlepšila – nadpoloviční většina zůstává skeptická.
Zajímavé je, jak se postoje liší podle politických preferencí. Zatímco voliči Pirátů jsou z 65 % pro euro, voliči koalic Spolu a STAN jsou rozděleni napůl. Na druhé straně voliči ANO a SPD jsou v drtivé většině proti, což ukazuje, jak hluboce je toto téma spjato s politikou. Jak ukazují data, nejde jen o ekonomiku, ale i o emoce a ideologii.
Od slibů k odkladům
Když jsme v roce 2004 vstupovali do EU, zavázali jsme se k přijetí eura. Původní plán počítal s přechodem kolem roku 2010, ale ten se rychle ukázal jako nereálný. Evropská dluhová krize na počátku minulé dekády jen prohloubila obavy z toho, co by pro nás euro mohlo znamenat. Pamatujete na řeckou krizi? Tehdy se u nás začalo mluvit o riziku, že bychom museli „platit za dluhy jiných“.
Různé politické iniciativy, jako třeba návrhy prezidenta Miloše Zemana z roku 2014 na urychlení přijetí eura, zůstaly jen na papíře. Každá změna vlády přinesla další odklad. A dnes jsme stále na stejném místě – bez jasného plánu. V dubnu 2025 vláda na základě doporučení České národní banky (ČNB) a Ministerstva financí rozhodla, že termín přijetí eura nestanoví. Navíc ČR stále nesplňuje dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, konkrétně cenovou stabilitu a kurzovou stabilitu, protože není členem mechanismu ERM II. Jinými slovy, jsme technicky i politicky nepřipraveni.
Proč se bojíme? Obavy z inflace i ztráty kontroly
Proč tedy takový odpor? Jedním slovem – strach. Většina Čechů se obává, že přijetí eura povede k inflaci a zdražování. Tyto obavy nejsou zcela neopodstatněné, když se podíváme na zkušenosti některých zemí po přechodu na euro. K tomu se přidává pocit ztráty kontroly. Samostatná měnová politika ČNB nám umožňuje reagovat na ekonomické šoky – třeba snižováním úrokových sazeb nebo intervencemi na trhu. Představa, že bychom tuto suverenitu vyměnili za rozhodování v Evropské centrální bance (ECB), kde máme jen omezený hlas, mnohé děsí.
A pak je tu ještě něco hlubšího. Koruna není jen měna, je to symbol. Pro spoustu z nás představuje národní identitu, kus historie, který jsme si po rozdělení Československa vydobyli. Není divu, že emoce hrají tak velkou roli. Když k tomu přidáme nedostatečnou informační kampaň ze strany politiků, máme recept na skeptickou veřejnost.
Byznys volá po euru, ale nejistota přetrvává
Na druhé straně stojí argumenty pro přijetí eura, které často zaznívají z podnikatelského prostředí. Svaz průmyslu a dopravy ČR tvrdí, že odstranění kurzového rizika by firmám mohlo ušetřit náklady v řádu desetin procenta HDP. Představte si to jako neustálé pojištění proti výkyvům kurzu – pro exportéry by to byla obrovská úleva. Zvýšila by se i atraktivita ČR pro zahraniční investory a stabilita prostředí by mohla přilákat nové projekty.
Politika: Kdo je pro, kdo proti?
Prezident Petr Pavel otevřeně podporuje urychlení přijetí eura, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura zůstávají zdrženliví. Strany jako STAN, TOP 09 nebo Piráti jsou pro, ale ODS, ANO a SPD se drží zpátky nebo jsou přímo proti. Není divu, že vládní koalice neplánuje vstup do ERM II v nejbližších měsících. Bez politické vůle a shody se nic neposune.
A co volby v říjnu 2025? Ty budou klíčové. Nová vláda může nastavit kurz směrem k euru, nebo naopak celou otázku znovu odložit. V optimistickém scénáři by nová vláda po volbách 2025 mohla urychlit vstup do ERM II a euro bychom měli kolem roku 2030. Realističtější je ale spíš odklad.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: iROZHLAS, ec.europa: Eurobarometr
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
