Biometrické brány Evropy: Co nové kontroly znamenají pro cizince?

Od razítek k digitálním stopám

Evropská unie se otázkou bezpečnosti hranic zabývá už od počátku tisíciletí. V roce 2004 přijala nařízení o biometrických pasech, které mělo zjednodušit identifikaci cestujících. Následoval Vízový informační systém (VIS), zaváděný mezi lety 2011 a 2015, který sbíral deset otisků prstů a fotografii žadatelů o vízum. Schengenský informační systém (SIS), založený v roce 1995 a modernizovaný v roce 2013, přidal podporu pro biometrické údaje.

Pilotní projekt Smart Borders z roku 2015 testoval automatizované kontroly, což nakonec vedlo k vytvoření dnešního EES a ETIAS – komplexnějších a technologicky vyspělejších systémů. Dnes jsme svědky vrcholu tohoto vývoje. Manuální razítka v pasech končí, protože byla nespolehlivá, neefektivní a časově náročná.

Jak EES funguje?

Systém vstupu/výstupu (EES) elektronicky zaznamenává, kdy a kde občané třetích zemí vstupují a vystupují ze schengenského prostoru – tedy z prostoru 29 zemí, včetně Česka, kde se běžně pohybujeme bez kontrol. Pro krátkodobé pobyty do 90 dnů během 180 dnů, ať už s vízem nebo bez něj, znamená první vstup sejmutí otisků čtyř prstů a digitální fotografie obličeje. Děti do 12 let se obejdou bez otisků – postačí fotografie. Tyto biometrické údaje, tedy unikátní fyzické identifikátory jednotlivce, se ukládají do centralizované databáze pod správou agentury eu-LISA. Uchovávají se tři roky od posledního výstupu ze schengenského prostoru.

Počáteční registrace může trvat déle, ale následné kontroly by měly být rychlejší díky samoobslužným kioskům a automatickým branám na letištích a hraničních přechodech. V současnosti probíhá spuštění v pilotním režimu s přechodným obdobím šesti měsíců. Plná implementace se očekává do dubna 2026. A co bezvízoví cestující, například Američané nebo Kanaďané? Čeká je systém ETIAS, tedy elektronické cestovní povolení za 20 eur, které bude vyhodnocováno prostřednictvím bezpečnostním databázím EU. Jeho spuštění je plánováno na druhou polovinu roku 2026.

Bezpečnost versus soukromí

Pro občany mimo EU znamená EES větší bezpečnost, ale zároveň nové překážky.
Na jedné straně systém pomůže detekovat překročení délky pobytu a zabránit nelegální migraci, což je reakcí na rostoucí rizika terorismu a padělání identit. Po první registraci by měly být další průchody hranicemi rychlejší, což by mohlo ulehčit turistům i lidem na služebních cestách – fronty na letištích by se mohly zkrátit, a to bez nutnosti papírového razítkování.

Na druhé straně však kritici varují před plošným sledováním a hromadným sběrem citlivých dat, což by mohlo být v rozporu s GDPR. Riziko kybernetických útoků na centralizovanou databázi je vysoké, stejně jako obavy z diskriminace či etnického profilování.

V Česku, kde implementaci řídí Ministerstvo vnitra a Policie ČR – Služba cizinecké policie, bude EES ovlivňovat letecký ruch a dopravce, kteří budou muset povinně ověřovat platnost ETIAS. Česká republika je do systému plně zapojena. Ministerstvo dopravy připravuje dopravce, zatímco letiště v Praze, Brně a Ostravě instalují nové technologie. Tento krok zlepší bezpečnost a efektivitu hraničních kontrol, avšak vyžaduje významné investice i důkladné proškolení personálu, což může krátkodobě zatížit ekonomiku cestovního ruchu.

Do budoucna bude klíčové, zda se podaří vyřešit právní, technologické a etické otázky.
Pokud ano, EES může skutečně zjednodušit cestování a zvýšit bezpečnost. Pokud ne, hrozí scénář „pevné Evropy“, kde budou hranice opět zpřísněny a turismus utrpí. EU sice slibuje přísný dohled nad ochranou dat, ale je na nás, abychom dbali, zda bezpečnost nepřeváží nad svobodou.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

 Zdroj info: Reuters, europa.eu