Pátý ročník Indexu byrokracie v České republice bohužel nebyl ve znamení oslav. Byrokratická zátěž malých podniků meziročně vzrostla o čtyřicet devět hodin na výsledných 272 hodin.
„Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka.
Index byrokracie za využití transparentní metodiky kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativní povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit. Relativně jednoduchá metodika umožňuje Liberálnímu institutu každoroční přeměření výsledků a jejich srovnání v čase a se zahraničím. Výsledky jsou konkrétní a popisují reálnou situaci malé firmy v prostředí České republiky, což z nich činí vhodný nástroj na popis podnikatelského prostředí v České republice.
„Je smutné, že v průměrné firmě stráví jeden zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát a ne pro zákazníka,“ říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Tato neflexibilita a potřeba mít na všechno státní razítko se pak negativně projevuje zejména v krizi, jakou jsme zažili např. zrovna minulý rok,“ dodává.
Graf: Byrokracie v českých firmách – rozklad
Zdroj: Liberální institut
Zhoršení výsledku indexu byrokracie v České republice v roce 2021 přišlo především díky administrativně náročným požadavkům v souvislosti s povinným testováním zaměstnanců ve firmě. Nejvíce problematické nebylo samotné testování zaměstnanců, které by alespoň v nějaké frekvenci ve firmách probíhalo i bez povinnosti uložené státem. Jako problematická se jevila komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. Jako časové náročné se ukázalo i pravidelné zjišťování informací ohledně platných protipandemických nařízení. Informace byly často těžce dohledatelné, a navíc docházelo k četným změnám.
Tabulka: Vývoj byrokratické zátěže v jednotlivých letech
| Rok | Počet hodin strávených byrokracií |
| 2017 | 247 |
| 2018 | 233 |
| 2019 | 226 |
| 2020 | 223 |
| 2021 | 272 |
Zdroj: Liberální institut
„Stát měl za úkol transparentně a předvídatelně rozhodovat v oblasti protipandemických opatření a o těchto rozhodnutích včas informovat veřejnost. Předvídatelnost a stabilita jsou pro zvládnutí takové situace naprosto klíčové. V této roli však stát naprosto selhal,“ komentuje výkon vlády během pandemie Pavel Peterka.
Letos index kromě České republiky vychází také na domovském Slovensku, kde celková byrokratická zátěž vyšla na 225 hodin (o osm více než loni), a poprvé také v Severní Makedonii, kde vyšla na 146 hodin.
„Regulace je svým způsobem daň. V podobě ztraceného času papírováním, který letos vyšel na 272 hodin, generuje ztrátu mrtvé váhy v podobě úbytku produktivity na straně zaměstnanců a podnikatelů, kteří namísto vlastní práce musí sedět nad lejstry a formuláři. To se pak promítá do užší nabídky a vyšších cen, kterým čelí zákazníci. V dlouhodobém hledisku znamená nižší produktivita nejen pomalejší hospodářský růst, ale díky rigidnějšímu trhu i menší míru inovací a větší míru nerovnosti s tím, jak je pro nové hráče těžší vstoupit do jednotlivých odvětví,“ zasadil výsledky do širšího kontextu ředitel výzkumu Liberálního institutu Jan Mošovský.
Index byrokracie zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející pouze z činností, které vyžaduje zákon. Aby bylo možné zařadit činnost modelové firmy do kategorie byrokratické zátěže, tak musí splnit dvě podmínky: 1) Tato činnost je vyžadována regulatorním rámcem, či jinou relevantní veřejnou autoritou, či orgánem. 2) Činnost neprojde testem trhu. Jedná se o činnosti, které by firma vykonávala i bez zákonné povinnosti.
Gabriela Řezníčková, Liberální institut
Foto: Pixabay
Zdroj: Gabriela Řezníčková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
