Aktuálně:

Zrychlíme cestu k ekonomické recesi či dokonce krizi?

22.12.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zrychlíme cestu k ekonomické recesi či dokonce krizi?

Výrazné zdražení peněz i zboží čeká českou ekonomiku hned v prvních týdnech příštího roku. To by společně s výrazným růstem cen energií a pokračováním koronavirové pandemie a s ní souvisejícím omezováním mnoha sektorů hospodářství mohlo urychlit příchod recese či dokonce krize.


Už tuto středu se navíc rozhodne, zda očekávaný příchod ekonomického ochlazení sami neurychlíme. Česká národní banka (ČNB) totiž bude opět rozhodovat o úrokových sazbách a trh očekává, že je opět zvedne. Stejné rozhodnutí se pak od centrálních bankéřů čeká i na jejich únorovém zasedání. V prvním čtvrtletí nadcházejícího roku 2022 by se úrokové sazby stanovované centrální bankou mohly dostat až k dříve nemyslitelné hranici čtyř procent. To na jedné straně posílí korunu, ale na té druhé zásadně prodraží úvěry.
Česká centrální banka v marném honu na inflaci postupuje velmi radikálně. Už na začátku listopadu bankovní rada ČNB razantně zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Takhle radikálně přitom nereagovala žádná jiná centrální banka ze zemí EU ani Evropská centrální banka.
Česká ekonomika je už druhým rokem v pasti protipandemických opatření. Mnoho odvětví ekonomiky se potácí nad propastí, mnohé se často ani nevymanily z nejrůznějších omezeních. Spoustu zasažených podnikatelů a firem drží nad vodou jen státní programy pomoci a nejrůznější příspěvky. Stát už takhle vyplatil stovky miliard korun, ale v podstatě tím problémy jen oddaloval. Je jasné, že erární peníze pomalu ale jistě dochází a dotační programy budou muset brzo skončit. Bude zajímavé a jistě velmi tristní sledovat, jak moc velké škody dvouleté ochromení ekonomiky reálně způsobilo.
Do toho všeho nyní přitápí pod kotlem také centrální bankéři, kteří svým opakovaným zvyšováním úrokových sazeb zásadně zdražují peníze. Firmy, které budou potřebovat každou korunu na restart svého podnikání, zaplatí za bankovní úvěr mnohem více peněz. Pokud na něj vůbec dosáhnou.
Na dražší úvěry doplatí i domácnosti, kterým se výrazně zdraží nejen spotřebitelské úvěry, ale hlavně hypotéky. To dopadne jak na nové žadatele, tak i ty, kterým v nejbližší době skončí fixace. Už nyní by se takové domácnosti měly začít připravovat, že s novými podmínkami budou platit mnohem více.
Po zásadním růstu cen energií nás čeká velké zdražování také dalšího zboží.
Je jasné, že recese či dokonce krize přijde tak jako tak. Je jen otázkou času, kdy se naplno projeví problémy dosud zametané pod koberec. Každopádně připravovat bychom se měli začít všichni. Ten náraz bude jistě velmi tvrdý.
RNDr. Evžen Korec, CSc.,Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Foto: Pixabay
Zdroj: EKOSPOL a. s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.