Aktuálně:

Ze zemí Visegrádu hodnotí nejlépe ekonomickou situaci Poláci a Češi

29.03.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ze zemí Visegrádu hodnotí nejlépe ekonomickou situaci Poláci a Češi

Občané ve všech čtyřech zemích visegrádské čtyřky hodnotili tamní ekonomický stav optimističtěji než v polovině minulého roku.

Po Polácích následují v pozitivním hodnocení ekonomiky Češi, dále Maďaři a poslední jsou Slováci. Hospodářská situace České republiky je dobrá pro čtyřiačtyřicet procent lidí. Naopak jako špatnou ji vnímá patnáct procent lidí. Podle zbylých devětatřiceti procent Čechů není ani dobrá, ani špatná. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.
Poláci, kteří jsou ze zemí visegrádské čtyřky v tomto ohledu nejoptimističtější, vnímají současnou ekonomickou situaci jako dobrou v 57 procentech případů. Pouze sedm procent respondentů vidí aktuální stav jako špatný. V Maďarsku je ekonomika vnímána dobře podle 29 procent respondentů, naopak špatně je na tom podle pětiny dotazovaných. Pouze na Slovensku pozitivní hodnocení zaostává za tím negativním, když 28 procent Slováků vnímá ekonomiku dobře, zatímco 34 procent špatně. Průzkumy v rámci všech čtyř zemí Visegrádu proběhly v lednu pod zastřešením skupiny CEORG (Central European Opinion Research Group).
Co se týká očekávání budoucího vývoje ekonomiky, nejsou u něj oproti hodnocení současné situace u jednotlivých zemí takové rozdíly. Podle autorů průzkumu vesměs převažují optimistická očekávání nad pesimistickými, ovšem na Slovensku, v Maďarsku a v České republice se největší část veřejnosti, tvořící zhruba polovinu, kloní k názoru, že se v nejbližším období ekonomická situace nezmění. V České republice nepředpokládá změnu stavu 50 procent respondentů, podle 27 procent dojde ke zlepšení a 16 procent lidí počítá se zhoršením hospodářské situace.
Poláci rovněž nejlépe hodnotí materiální životní podmínky svých domácností, které vnímá jako dobré 62 procent respondentů. Následují opět Češi (51 procent lidí označilo životní podmínky za dobré), kteří jsou s odstupem druzí před Slováky (39 procent) a Maďary (36 procent). U všech čtyř středoevropských zemí nicméně platí, že materiální zabezpečení občané hodnotí častěji pozitivně než negativně. V České republice je špatné podle 13 procent respondentů a podle 36 procent lidí není ani špatné, ani dobré.
Ohledně budoucího vývoje materiálních podmínek domácnosti převládají ve všech zmíněných státech mírně optimistická očekávání nad pesimistickými, největší část veřejnosti přitom podle CVVM předpokládá udržení stávající úrovně. V tuzemsku očekává zlepšení 23 procent lidí, zhoršení 17 procent a 56 procent občanů žádnou změnu neočekává.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.