Aktuálně:

Zaměstnanci nepodporují pozdější odchod do penze ani zvýšení daní nebo snížení důchodů

23.12.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zaměstnanci nepodporují pozdější odchod do penze ani zvýšení daní nebo snížení důchodů

Víc než polovina pracujících lidí by chtěla odejít do důchodu dřív než v 65 letech, další třetina nejpozději v pětašedesáti

. Ukázal to reprezentativní průzkum personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel.

Dřív, než to dovoluje současná hranice pro odchod do důchodu, by chtělo přestat pracovat 53 % dotázaných, nejpozději ve věku 65 let dalších 33 % lidí. Dvanáct procent pracujících uvádí hranici 65-70 let, jen necelých půldruhého procenta by souhlasilo s věkem odchodu do důchodu mezi 70-75 roky a ani ne setina je těch, kteří by se rádi stali penzisty ještě později.

O zabezpečení na penzi se má postarat stát

„Razantní penzijní reforma nemá mezi zaměstnanci podporu. Lidé ani nesouhlasí se zvyšováním daní nebo snížením důchodů. Řešení současné ekonomické situace je především věcí státu,“ shrnuje výsledky průzkumu František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.

Největší podporu mezi možnými řešeními nedostatku státních financí pro zajištění důchodového systému má snížení počtu státních zaměstnanců (63 %), omezení podpory v nezaměstnanosti (42 %) a zrušení podpory stavebního spoření (24 %). Naopak pro zvýšení daní je jenom 19 % lidí, 16 % by jich souhlasilo se znovuzavedením poplatků ve zdravotnictví, jedenáct procent podporuje zavedení školného a jen sedm procent respondentů souhlasí se snížením důchodů.

Podle 35 % lidí je zabezpečení penzistů věcí státu, jen necelá desetina míní, že se má postarat každý sám, případně jeho potomci, nadpoloviční většina uvádí kombinaci těchto možností.

Lidé mají z odchodu do penze strach

Skoro tři čtvrtiny účastníků průzkumu vnímají odchod do důchodu jako finanční riziko s možností propadu životní úrovně.

Přitom 67 % lidí spoří, 28 % investuje, 27 % má vlastní dům. Pětina respondentů míní, že mají dostatečný příjem a třináct procent jich uvádí, že mají dostatečný majetek. Další pětina se naopak na důchod nijak nepřipravuje. 

Každý třetí bere příspěvek na penzijní spoření

Přesně třetina dostává od zaměstnavatele příspěvek na „penzijko“, další třetina pracuje ve firmách, které příspěvek neposkytují. „Skoro šest procent lidí netuší o možnosti získat příspěvek od zaměstnavatele,“ upozorňuje ředitel personálky František Boudný.

Nějakou formou si peníze na důchod odkládají skoro čtyři pětiny lidí. Jen třináct procent jich nemá vůbec žádné úspory. Skoro 46 % zaměstnanců by při současné životní úrovni vydržely úspory od jednoho měsíce až do jednoho roku.

Pětina lidí si dává stranou od jednoho do dvou tisíc korun, téměř stejný počet lidí spoří dvojnásobek, zatímco dvanáct procent lidí jenom polovinu a dalších dvanáct procent lidí jen do pěti set korun.

Data pro reprezentativní průzkum sesbírala na přelomu listopadu a prosince agentura Talk Online Panel na vzorku 500 pracujících respondentů ve věku 18-64 let.

Foto: Pixabay

Zdroj: e.vox


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.