Aktuálně:

Zájem o zahraniční pracovníky roste, problémem je návrat do ČR

03.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zájem o zahraniční pracovníky roste, problémem je návrat do ČR

Karanténní opatření zavedená kvůli šíření nového typu koronaviru způsobila odliv zahraničních zaměstnanců.

Dle šetření personální agentury Hofmann Personal bylo své zaměstnavatele z výrobního sektoru nuceno opustit až třicet procent pracovníků z ciziny, z nichž mnozí mají nyní problém s návratem.
Poté, co většina výrobních firem naplno obnovila svůj provoz a snaží se dohnat to, co kvůli karanténě zameškala, tito pracovníci znatelně chybí.
Podle průzkumu agentury Hofmann Personal zaměstnává cizince až o sedmdesát procent českých výrobních firem, uplatnění však cizinci nacházejí i ve stavebnictví a v zemědělství. Nejčastěji se jedná o pracovníky z Ukrajiny, Slovenska a Polska, velké zastoupení však mají také Rumuni a Bulhaři. Se zahraniční pracovní silou je spokojeno sedmdesát sedm procent zaměstnavatelů, chválí si zejména jejich ochotu pracovat a časově se přizpůsobit např. v rámci přesčasů, víkendů či svátků. Jak v zemědělství, tak i ve stavebnictví zastávají většinou nekvalifikované pracovní pozice, ve výrobě ovšem i kvalifikované řemeslnické pozice lakýrníků, svářečů či CNC operátorů.
Dle našich informací bylo v mnoha firmách nuceno opustit Českou republiku až třicet procent zahraničních zaměstnanců, kteří se museli vrátit do své domovské země. Firmy nyní plně obnovují provoz, ale situaci jim často komplikuje fakt, že velké procento z jejich zahraničních zaměstnanců má potíže vrátit se zpět,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka agentury Hofmann Personal. Asi největší potíže mají pracovníci z Ukrajiny, týká se to však i dalších zemí. Podle bruselského zpravodajského serveru Politico se snaží tamní vlády udržet svou pracovní sílu doma, a zpřísňují proto pravidla pro opuštění země. Splnit tato kritéria je však pro mnoho z nich obtížné.
Firmy se snaží chybějící pracovníky nahradit agenturními zaměstnanci. Aktuálně je využívá zhruba polovina velkých výrobních firem. „Snažíme se firmy v této době co nejvíce podpořit. Provádíme nábory na dálku a věříme, že situace se v průběhu léta zlepší, a cizinci se budou opět moci vrátit,“ říká Gabriela Hrbáčková. Pozice, které obvykle zastávají, jsou totiž českými pracovníky těžce obsaditelné. Na jednu stranu jde o méně atraktivní sezónní práce, na druhou kvalifikovanou řemeslnickou práci. Právě zde by se firmy do budoucna mohly bez cizinců obejít. Nevyužitý potenciál se skrývá ve spolupráci firem a středních škol. I když tuto cestu volí pouze devět procent českých podniků, zkušenosti naznačují, že se vydaly správným směrem. Podpora škol a jejich studentů se jim totiž vrací v podobě kvalitních uchazečů o práci.
Dobrou zprávou pro firmy zaměstnávající pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii je však nové nařízení vlády o prodloužení pobytu cizinců, kterým v době nouzového stavu vypršela platnost víza a pracovního povolení. Pracovníci z ciziny, kterých se to týkalo, museli dle původního nařízení ze země vycestovat do 16. 7. 2020, nyní se však na základě rozhodnutí vlády jejich pobyt prodlužuje o dalších šedesát dní, tedy do 16. 9. 2020.
Zdroj: Hofmann Personal, průzkum agentura B-inside
Foto 1: pixabay.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.