Aktuálně:

Zahraniční obchod: Německo v čele, a kdo dál? 

03.06.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zahraniční obchod: Německo v čele, a kdo dál? 

Zahraniční obchod České republiky zůstává klíčovým motorem hospodářství, a jak ukazují květnová data, máme na co být hrdí – ale také máme nad čím přemýšlet.

Rekordní export a německá dominance

Pojďme rovnou k číslům. V roce 2024 dosáhl český export rekordních 4,65 bilionu korun, což je o 4,9 % více než v předchozím roce. Obchodní bilance vykázala přebytek 223,2 miliardy korun, což je oproti roku 2023 nárůst o více než 100 miliard. A kdo je naším největším obchodním partnerem? Není překvapením, že Německo. Téměř 30 % našeho exportu – v absolutních číslech za leden až říjen 2024 přes 1156 miliard korun – směřuje právě tam. Zároveň odtud pochází 23 % našeho dovozu. Jak ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ), tato vazba je pevná jako skála, a to už desítky let.

Za Německem následují další tradiční partneři. Slovensko si drží druhou příčku s 9 % podílem na exportu, Polsko má 7,3 %. Mezi významné hráče patří také Francie, Rakousko nebo Spojené království, kde jsme v roce 2024 zaznamenali působivý růst exportu o 24,5 %. Celkově je ale jasné, že Evropská unie je naším hlavním hřištěm – pokrývá zhruba 80 % našeho vývozu. A co vyvážíme? Především automobily, stroje a elektroniku. Jen vývoz aut v roce 2024 dosáhl hodnoty 1,225 bilionu korun. Jsme prostě průmyslovou dílnou Evropy.

Od vstupu do EU k přebytkům

Když se ohlédneme zpět, vidíme, jak daleko jsme se dostali. Vstup do EU v roce 2004 byl pro český zahraniční obchod startovacím výstřelem. Už první rok po vstupu vzrostl export o 23,8 %, dovoz o 17,5 %. Obchodní přebytek se zeměmi EU se od té doby více než zčtyřnásobil – z 214 miliard korun v roce 2004 na přes 866 miliard v roce 2023. I přes otřesy, jako byla pandemická krize v roce 2020, nebo energetická krize o dva roky později, jsme se vždy dokázali vrátit do přebytku. Letos data za první čtvrtletí ukazují přebytek 86,4 miliardy korun s růstem exportu o 6,2 %. Trend je tedy jasný – jdeme dál nahoru.

Co za tím stojí? Především silný automobilový průmysl, který je naším tahounem. Firmy jako ŠKODA AUTO, jejíž export v roce 2023 přesáhl 521 miliard korun, jsou toho důkazem. K tomu přispívají zahraniční investice a otevřená obchodní politika EU, která nám umožňuje fungovat na bezcelním trhu. Ale není všechno jen růžové. Jak dlouho můžeme spoléhat na pár klíčových partnerů a odvětví?

Diverzifikace jako pojistka budoucnosti

Přinejmenším jedna věc je jasná – závislost na Německu a EU jako celku je obrovská. Když se německé ekonomice nedaří, cítíme to i my. A co víc, geopolitické napětí nebo protekcionistické kroky, například ze strany USA, mohou rychle změnit pravidla hry. Proto se v posledních letech mluví o diverzifikaci exportních trhů. A zdá se, že to funguje. V roce 2025 vidíme růst vývozu do zemí mimo EU, jako jsou Ázerbájdžán, Izrael nebo USA. Tyto trhy sice zatím tvoří jen zlomek našeho obchodu, ale jsou prvním krokem k větší odolnosti.

Proč je to důležité? Představte si, že máte všechny své úspory v jedné bance. Když banka zkrachuje, přijdete o vše. Diverzifikace je jako rozložení peněz do více trezorů – riziko se snižuje. A přesně to potřebujeme v zahraničním obchodě. Jak ale zajistit, aby malé a střední podniky, které nemají zdroje velkých hráčů jako ŠKODA nebo Agrofert, mohly na nové trhy proniknout? Tady hraje roli stát – instituce jako CzechTrade nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu mají co zlepšovat, ať už jde o snižování byrokracie, nebo lepší informovanost o zahraničních trzích.

Výzvy a rizika

Když se podíváme na první měsíce roku 2025, vidíme, že růst pokračuje. Export i dovoz rostou, a to zejména díky automobilovému průmyslu a elektrozařízením, jako jsou lithium-iontové baterie. Ale ne všechny zprávy jsou pozitivní. Pokles exportu do zemí jako Polsko, Itálie nebo Maďarsko v některých měsících roku 2025 nám připomíná, že ne vše je pod naší kontrolou. A co víc, ceny energií a surovin zůstávají nepředvídatelné. Tyto faktory ovlivňují nejen obchodní bilanci, ale i inflaci, která by podle odhadů měla v roce 2025 mírně přesáhnout 2 %.

Další otázkou je, jak se vyrovnáme s kolísáním kurzu koruny nebo s možnými celními bariérami, pokud by geopolitická situace eskalovala. Na základě aktuálních trendů lze odhadovat, že růst HDP v roce 2025 dosáhne 2,0 až 2,8 %, a bude zásadně tažený exportem. Ale co když se německá ekonomika zpomalí víc, než se čeká? Nebo když naroste protekcionismus na klíčových trzích? 

Zahraniční obchod ČR je jako dobře namazaný stroj, který zatím funguje skvěle. Přebytek obchodní bilance, rostoucí export a silná pozice v EU jsou důvodem k optimismu. 

Diverzifikace trhů – ať už směrem k USA, Asii nebo Blízkému východu – je nezbytná, pokud chceme být připraveni na možné otřesy. Stejně tak potřebujeme větší podporu pro menší firmy, které by mohly být motorem nových obchodních příležitostí.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Laura Šuleková


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?