Aktuálně:

Za obědy platíme rekordní částky, do restaurací ale chodíme mnohem méně než dříve

17.07.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Za obědy platíme rekordní částky, do restaurací ale chodíme mnohem méně než dříve

Za obědy v restauracích platí Češi výrazně více, než na kolik byli zvyklí před koronavirovou krizí. V červnu se průměrná útrata vyšplhala na rekordních 137 korun.
Oproti začátku letošního roku je to o pět korun více, ve srovnání s počátkem roku 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie, to znamená nárůst o rovných devět korun. A pokud útraty porovnáme s loňským červnem, kdy nastalo uvolnění po první vlně covidu, pak jsou nyní výše o tři procenta. Vyplývá to z Ticket Restaurant Card Indexu. Ten je sestaven z plateb více než 250 tisíc zaměstnanců, kteří k úhradě obědů v restauracích používají platební stravenkovou kartu Ticket Restaurant Card od společnosti Edenred.
Tříprocentní meziroční růst odráží vývoj inflace v České republice. Očekáváme, že ceny obědů i výše útrat i nadále porostou. Restaurace totiž čelí rostoucím nákladům. Zdražují jim ceny surovin, budou muset finančně motivovat zaměstnance k návratu do sektoru pohostinství a v neposlední řadě stále nepracují na plný výkon. Češi totiž zatím chodí na jídlo mnohem méně často, než jak byli zvyklí. Počet obědových transakcí tak byl v červnu, kdy již byly otevřeny jak zahrádky, tak interiéry restaurací, oproti době před pandemií o padesát sedm procent nižší. Výrazně propad nastal i v porovnání s loňským letním rozvolněním. V červnu 2020 – za stejných podmínek jako letos – byly obědové tržby restaurací v propadu pouze o dvacet dva procent proti předcovidovému období.
Ukazuje se, že krize gastronomie s koncem poslední koronavirové vlny neskončila, propady v tržbách za jídlo jsou vyšší, než jsme čekali. Edenred i proto prodloužil svůj cashbackový program v restauracích přes celé léto, aby lidi motivoval k jejich návštěvě. Za jeden oběd zaplacený stravenkovou kartou v restauraci vrací lidem částku pět korun.
Příčin menšího zájmu o obědy v restauracích je podle NIcolase Eicha více. Jednak část lidí nyní stále zůstává na home officech a jídlo si připravují často doma. Nenastala také taková vlna euforie jako loni při prvním rozvolnění, kdy si lidé mysleli, že covid je již za námi a ve velkém šli restaurace podpořit. Vliv má také zavedení stravovacího paušálu, který na rozdíl od stravenek nemotivuje lidi k návštěvám restaurací.
Zajímavostí je, že ve výši útrat nyní nedominuje Praha, jako několik posledních let. V hlavním městě je nejvyšší podíl lidí pracujících v kancelářích a tito zaměstnanci mají zároveň nejvyšší příspěvky na stravování. Protože ale pokračují z velké části v práci z domova, vypadla pražským restauracím významná část bonitních zákazníků. Na první místo se tak poprvé dostala průmyslová Plzeň. Pád v žebříčku pak zaznamenalo také Brno. Vůbec nejméně z krajských měst pak za obědy platí lidé v Olomouci.
NICOLAS EICH, generální ředitel Edenredu
Foto: Pixabay
Zdroj: Svengali Communications
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.