Aktuálně:

Za neočekávané opravy auta utratili loni Češi v průměru patnáct tisíc

31.03.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Za neočekávané opravy auta utratili loni Češi v průměru patnáct tisíc

Neočekávanou opravu svého vozidla v důsledku havárie nebo poruchy muselo v posledním roce řešit jednačtyřicet procent Čechů, kteří mají ve

své domácnosti automobil. Průměrná cena nutné opravy vozu činila 14 931 korun. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu společnosti Nielsen Admosphere pro úvěrovou společnost Profi Credit.
Z dotazníkového šetření uskutečněného na vzorku 1 500 respondentů vyplynulo, že minimálně jeden automobil má ve své domácnosti 84 procent Čechů. Ve většině případů jde o vůz soukromý. Benefit ve formě služebního vozu čerpá pouze 10 procent dotázaných.
Neočekávanou opravu v průběhu posledního roku řešili 4 z 10 českých automobilistů. Devět procent z nich dokonce připustilo více než jednu takovou opravu. Náklady na její pokrytí se přitom mohou značně lišit v závislosti na typu poruchy, značky či stáří vozidla. Více než polovina respondentů (51 procent) uvedla, že se při financování nenadálé poruchy vešla do 10 tisíc korun. Třináct procent za ni zaplatilo více než 20 tisíc korun. Průměrná částka, kterou čeští šoféři za tuto položku v posledním roce vydali tak činí 14 931 korun.
A to pro řadu řidičů není málo. Ačkoliv 90 procent respondentů uvedlo, že tento výdaj pokrylo z běžného příjmu či vlastních úspor, zbylých 10 procent si na něj muselo půjčit. „Z našich interních průzkumů víme, že půjčka na nezbytnou opravu auta, kterým žadatel dojíždí do práce, nebo vozí děti do školy, je jedním z velmi častých důvodů žádostí o úvěr. V tomto případě žadatelé požadují především rychlost, s jakou jsou jim finance doručeny na účet“, doplňuje Pavel Klema, ředitel společnosti Profi Credit.
Z průzkumu dále vyplývá, že autorizovaný servis navštěvuje pouze 36 procent těch, kteří vlastní soukromý automobil. Tento fakt úzce souvisí s tím, že 7 z 10 Čechů si naposledy pořídilo automobil ojetý. A na ten se výhody autorizovaných servisů nevztahují. Ti, co si naposledy koupili nový vůz, logicky jezdí do autorizovaných servisů nejvíce.
Poměr nových vůči ojetým automobilům se v rámci českého vozového parku v nejbližší době příliš měnit nebude. Jeho obměna totiž probíhá jen velmi pozvolna. Pouze 2 procent respondentů nakupuje auto častěji než jednou za tři roky. 57 procent dotázaných mění auto v rozmezí 3 až 10 let a 31 procent méně často než jednou za 11 let.
Češi si svá auta udržují. Téměř tři čtvrtiny respondentů (74 procent) alespoň občas jezdí s některým se svých automobilů do myčky. Pravidelně pak 16 procent dotázaných, 4 z 10 vlastníků soukromých aut má svůj vůz garážovaný. Týká se to ve větší míře obyvatel vesnic než měst, kde je garážových ploch chronický nedostatek.
Podle výsledků průzkumu jsou Češi poměrně vzornými řidiči dodržujícími pravidla silničního provozu. K tomu, že dostali v posledním roce pokutu se přiznalo pouze 16 procent dotázaných. Průměrná částka za pokuty činila 1 356 korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.