Aktuálně:

Z „mama hotelu“ se podle průzkumu mladým moc nechce

30.09.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Z „mama hotelu“ se podle průzkumu mladým moc nechce

Odchod z domu rodičů do vlastního bydlení znamená pro každého mladého člověka nový start a zároveň výzvu.

Kdy přesně má ale k takové životní změně dojít? Podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny si lidé v Česku myslí, že by to nemělo být hned v osmnácti letech, ale až ve chvíli, kdy si potomci začnou vydělávat a jsou skutečně samostatní.

Dnešní doba je vlídná k těm mladým lidem, kteří se nechtějí do dospělého života pouštět příliš rychle a radši si prodlužují výhody dětství bydlením u rodičů. S modelem, kdy se po dovršení 18 let potomci odstěhují do svého a plně se osamostatní, příliš nesouhlasí ani současná česká společnost.

Potvrzuje to fakt, že celé tři čtvrtiny respondentů průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny se s touto představou neztotožňují. S odchodem dětí v 18 letech absolutně nesouhlasí 50 % dotázaných, dalších 24 % je o tom přesvědčeno z větší míry. K tomu, aby mladí zůstali doma déle, jsou shovívavější ženy (79 %), zatímco muži s tím souhlasí jen ve 30 %.

„Rodiče chtějí mít jistotu, že se o sebe děti postarají. Uvážíme-li náklady na bydlení, navíc pokud člověk bydlí v nájmu, nemají dnes mladí zrovna lehký start. Někdy rodiče pomáhají dětem tak, že jim přenechají svůj byt, aby si ho pak samy zrekonstruovaly, a stěhují se na stáří do menšího nebo mimo město. K tomu je ale potřeba myslet dopředu a začít včas spořit,“ říká Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

A jak situaci vnímají ti, kterých se téma týká především? Nejmladší věková skupina zastoupená v průzkumu, tedy lidé do 29 let, se k odchodu z domu v čerstvé plnoletosti staví negativně. Třetina z nich s ním rozhodně nesouhlasí, zatímco starší lidé, například mezi 30 a 44 lety, sdílí to samé stanovisko jen z 19 %.

Za schůdnější považuje téměř 60 % Čechů variantu, že pravý čas k odchodu od rodičů nastává ve chvíli, kdy si děti začnou samy vydělávat. S tím souhlasí i mladí lidé do 29 let, kteří si touto zkušeností sami prošli. Kladně se k této variantě staví více než 62 % z nich.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.