Aktuálně:

Více než polovina firem poskytuje zaměstnancům kurzy a školení

06.03.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Více než polovina firem poskytuje zaměstnancům kurzy a školení

Téměř polovina všech dospělých v České republice se celoživotně vzdělává – především v kurzech souvisejících s výkonem jejich práce.

Nejčastěji nabízejí svým zaměstnancům možnost dalšího vzdělávání větší firmy. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie však Češi dalším vzděláváním tráví nejméně času. Cizí jazyk ovládá šestapadesát procent lidí. Informace uveřejnil na svém webu Český statistický úřad.
V roce 2016 se podle údajů Českého statistického úřadu alespoň nějak vzdělávalo 46 % lidí v České republice ve věku 25 až 64 let. Většina z nich upřednostňovala neformální (resp. mimoškolní) vzdělávání, jako například nejrůznější školení a vzdělávací kurzy. „Bezmála každý druhý pracující se vzdělává kvůli svému zaměstnání,“ potvrdil Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ, podle něhož ve valné většině případů tyto pracovníky finančně podporuje zaměstnavatel a daná školení se nejčastěji odehrávají v pracovní době.
Nepovinné kurzy a školení nabízí zaměstnancům více než každá druhá firma, přičemž častěji takovou příležitost nabízejí velké společnosti. Nejvíce se vzdělávají lidé z oblasti peněžnictví a pojišťovnictví, naopak nejméně lidé zaměstnaní v ubytování, stravování a pohostinství. Míra zapojení vysokoškoláků do následného vzdělávání je skoro čtyřikrát vyšší než u osob se základním vzděláním a dvakrát vyšší než v případě vyučených.
Podíl dospělých Čechů, kteří se dále vzdělávají, je přibližně na úrovni evropského průměru. Podle místopředsedy ČSÚ Marka Rojíčka však v porovnání s ostatními státy trávíme neformálním vzděláváním nejméně času. Zatímco v Česku připadá na účastníka v průměru 35 hodin dalšího vzdělávání ročně, jinde je to i dvojnásobek. Například v Rakousku tráví lidé na školeních a kurzech 87 hodin a v Německu 68 hodin.
Co se týká jazykové vybavenosti, základní znalost některého z cizích jazyků má podle průzkumu 56 % lidí ve věku 18 až 69 let. Angličtinu zvládá na základní úrovni 24 % lidí, na pokročilé úrovni pak 22 %, přičemž se jedná zejména o mladé lidi. Dalšími nejrozšířenějšími cizími jazyky, k nimž se Češi hlásí, jsou němčina a ruština.
Na rozdíl od většiny evropských států dospělí Češi nejeví přílišný zájem o vzdělávání, když 87 % respondentů sdělilo, že své zapojení do dalšího vzdělávání považují buď za dostatečné, nebo o něj nestojí.


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.