Aktuálně:

Ve kterých oborech a profesích nemají lidé perspektivní vyhlídky?

17.01.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ve kterých oborech a profesích nemají lidé perspektivní vyhlídky?

Koronavirová krize řádně zacvičila pracovním trhem. Některé obory na ni doplatily více než jiné a lidé v nich pracující ztrácejí jistotu a hledají si místo jinde. V jiných segmentech naopak teď vznikají nová pracovní místa a zájem o nové zaměstnance neklesá.


Na koronu doplácejí nejvíce služby
Covid-19 výrazně změnil naše životy včetně pracovního trhu. Dobrou zprávou je, že nezaměstnanost se zatím drží na poměrně nízkých hodnotách, podle údajů EUROSTATu dokonce mezi nejnižšími v celé EU.
Jsou ale obory, v nichž lidé letos již podruhé přicházejí o možnost výdělku, takže pro ně jejich zaměstnání přestává být perspektivní. Řada z nich tak hledá práci v jiných oborech – tato tendence je markantní v oblastech spojených s cestovním ruchem, ale také v gastronomických službách a službách obecně.
„Klesá také zájem o zaměstnance, kteří zastávají back officové pozice, protože chod kanceláří v době, kdy většina zaměstnanců pracuje z domova, nevyžaduje tolik pracovníků. Současná situace ale vede i k určitým paradoxům – na přelomu léta a podzimu to byl například výrazný nedostatek kuchařů a číšníků, kteří v obavách o budoucnost hledali práci v jiných oborech,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia CZ.
Kdo se nemusí bát o svou budoucnost
Velkou zátěží prošli lidé, kteří pracují ve zdravotnictví, ve školství a v některých sektorech maloobchodu. Jde ale o obory, kde se lidé o práci rozhodně bát nemusejí. Lékař, zdravotní sestřička nebo třeba porodní asistentka – to jsou profese, po kterých i v následujících letech poroste poptávka. Za obory budoucnosti je možné považovat také IT a profese, které jsou spojené s digitálními technologiemi. To potvrzují i někteří zaměstnavatelé.
„Nejsme pouze pojišťovna, ale také technologická firma. V novém roce nabíráme i vysoce specializované pozice do našeho IT centra – vývojáře software, IT architekty, solutions architekty apod. Přestože krize způsobená covid-19 nás zasáhla také, naše společnost dokázala v roce 2020 obchodně růst i v těchto náročných podmínkách. V roce 2021 a budeme hledat nové kolegy v oblasti obchodu, zpracování pojistných událostí či projektového managementu,“ říká Kateřina Krist, HR manažerka BNP Paribas Cardif.
Zájem bude také o řemeslníky – elektrikáře, opraváře a různé stavební profese, od zedníků, přes pokrývače, obkladače, až po malíře. O budoucnost se nemusejí bát ani pedagogové nebo lidé pracující v sociálních službách.
Vysoká konkurence bude ale v kreativních oborech. Kromě těch uměleckých například v profesích jako je fotograf, grafik, PR pracovník nebo novinář. Růžová budoucnost ale nečeká ani investiční analytiky, bankovní úředníky či makléře, o přepážkových pracovnících v bankovnictví a pojišťovnictví nemluvě. Vzhledem k narůstající automatizaci se také předpokládá nižší poptávka po pokladních, recepčních a vrátných, i když na místa pokladních momentálně nábor nepolevuje.
„Útlumu se mohou obávat i některé výrobní obory, zejména vyvstávají otazníky kolem budoucnosti automobilového průmyslu, a to z důvodu autonomního řízení, či kvůli přechodu na elektrické pohonné jednotky. Tato transformace má následně dopad na sekundární obory jako jsou například řidiči autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků,“ říká Karel Kotoun ze společnosti Accenture.
Nábor stále nejvíce jede ve výrobě
I když se letos na trhu práce leccos výrazně změnilo, nejvíce nabídek práce na Profesia.cz je stále do výroby. Počet nabídek zde předčil hodnoty z předcházejícího roku opakovaně – v září o devět procent, v říjnu o jedenáct procent, v listopadu dokonce o třicet osm procent a v prosinci o dvacet šest procent.  Velkým „skokanem“ je i stavebnictví, kde v září stoupl počet nabídek o sedmnáct procent, v říjnu ale začal klesat. Kromě těchto dvou oborů jsme zaznamenali nárůst ještě ve zdravotnictví. Naopak propad byl největší v cestovním ruchu, gastronomických a hotelových službách, kde se od září pohybovaly propady oproti roku 2019 mezi sedmdesát devět a osmdesát sedm procenty, ve službách mezi šedesát šest a osmdesát dva procenty. Nabídek významně ubylo i v bankovnictví, pojišťovnictví a zákaznické podpoře.
Pracovníky do výroby stále hledá také největší český výrobce zrcadel: „S příchodem pandemie a uvolněním pracovních sil z postižených oborů jsme očekávali značný nárůst zájemců o vypsané pozice v naší výrobě. Realita je bohužel tristní. Zájemci sice jsou, ale v drtivé většině případů buď vůbec nenastoupí nebo se při nejbližší příležitosti tzv. hodí marod. Nesledujeme tedy žádnou změnu oproti předchozím rokům,“ říká Lucie Hronová, ředitelka Amirro.
Foto + Zdroj: ASPEN PR s.r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.