V sektoru HoReCa změnilo zaměstnání čtyřicet tři procent zaměstnanců

Další pětina lidí si aktuálně jinou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. V oblasti hotelnictví a stravování (HoReCa) změnilo zaměstnání čtyřicet tři procent zaměstnanců.
Míra spokojenosti českých zaměstnanců, procento těch, kteří hledají nové pracovní příležitosti, a podíl těch, kteří za posledních šest měsíců skutečně změnili zaměstnání, zůstaly ve srovnání spředchozími obdobími téměř stejné. Je zřejmé, že pandemie s trhem práce zatím výrazně nepohnula. Co se mění, je mentalita zaměstnanců. Jistota práce se pro ně stává klíčovou a díky tomu roste i loajalita k zaměstnavatelům. Mnozí respondenti v průzkumu naznačují, že by byli ochotni činitnejrůznější ústupky, jen aby si udrželi své zaměstnání. Například osmnáct procent pracovníků z celého světa uvádí, že by si v případě potřeby navýšili pracovní hodiny, a to i bez zvýšení mzdy, dalších třicet procent by zase bylo ochotných převzít jinou roli, pokud by o to byli požádáni. Desetina respondentů by přistoupila i na snížení mzdy.
Kdo změnil zaměstnání a proč?
Během posledního půl roku změnilo zaměstnání 19,8 procenta lidí. Míra fluktuace byla vyšší u mužů (22,2 procenta) než u žen (sedmnáct procent), nejčastěji šlo o nejmladší věkovou kategorii zaměstnanců osmnáct až dvacet čtyři let. Nejčastějšími důvody pro změnu zaměstnavatele byly dle respondentů průzkumu shodně získání lepších pracovních podmínek (28,6 procenta), osobní důvody (28,6 procenta) a touha po změně (28,6 procenta). Pokud jde o obory, tak k největší fluktuaci zaměstnanců došlo v oblasti hotelnictví a stravování, kde práci zejména z organizačních a osobních důvodů změnilo celých čtyřicet tři procent zaměstnanců, dále ve výrobě potravinářských výrobků (38,5 procenta) a také v telekomunikacích a poštovních/doručovacích službách (dvacet pět procent). Velké pohyby v sektoru HoReCa jsou logické vzhledem k tomu, že právě restaurace a hotely jsou nejvíce omezeny vládními protipandemickými opatřeními. Nejvíce pracovníků z této oblasti přešlo v průběhu podzimu do logistiky a e-commerce.
Kdo hledá novou práci?
Novou práci si aktivně hledá 5,2 procenta dotazovaných a 14,6 procenta se po nových pracovních nabídkách a příležitostech poohlíží. Nejaktivněji nové zaměstnání hledají muži v nejmladší věkové kategorii osmnáct až dvacet čtyři let (dvacet pět procent) a ženy ve věkové kategorii třicet pět až čtyřicet čtyři (dvacet dva procent). Ženy, které hledají novou práci, jsou nejčastěji maminky, které zvláště nyní, v době vládních opatření a distanční výuky musí skloubit péči o děti s pracovními povinnostmi. Zajímají je proto zejména nabídky, které umožňují časovou flexibilitu.
Kdo má obavy ze ztráty zaměstnání?
Podíl zaměstnanců, kteří se velmi obávají, že by mohli přijít o práci, činí deset procent. Mírně více se obávají ženy (jedenáct procent) než muži (devět procent). Podle Alžběty Honsové mají relativně největší obavy ze ztráty práce lidé pracující v oblasti telekomunikací a poštovních/doručovacích služeb, v sektoru HoReCa, v oblasti financí a pojišťovnictví av sektoru obchodu a služeb.
ALŽBĚTA HONSOVÁ, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.
Foto: pixabay.com
Zdroj: ACCEDO Czech Republic