Aktuálně:

V Česku je nejvíc firem plánujících investice ve střední Evropě

25.10.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
V Česku je nejvíc firem plánujících investice ve střední Evropě

Podíl tuzemských firem plánujících investice je nejvyšší mezi zeměmi střední Evropy.

Asi pětaosmdesát procent českých podniků plánuje během příštího půlroku nové investice. Kvalitu podnikatelského prostředí pak hodnotily nejlépe firmy z Polska. Vyplývá to z průzkumu personálně-poradenské společnosti Antal International mezi takřka sedmi sty firmami v České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.
Nejčastěji tuzemské firmy chystají investice do nových technologií, na což plánují vyčlenit finance tři čtvrtiny z nich. Ve srovnání s Polskem a Maďarskem bude u nás naopak méně peněz investováno do dalšího rozvoje výrobků a služeb. Čtyři pětiny českých podniků mají v následujících šesti měsících v plánu vytvářet nová pracovní místa, což je daleko více než například na Slovensku.
„Vysoký podíl českých firem plánujících v nejbližších měsících investice ukazuje, že firmám se daří a hledí do budoucnosti s optimismem,“ komentovala výsledky ředitelka Antal International pro ČR a Slovensko Anna Šefčíková. Vedle toho celých 60 procent českých společností plánuje dát více peněz do rozvoje svých zaměstnanců, což je podle ní investice, jež se vždy rychle vrátí.
Oslovené firmy v rámci průzkumu rovněž hodnotily kvalitu podnikatelského prostředí ve své zemi. V tomto ohledu dopadlo nejlépe Polsko, ostatní tři země měly nižší, vzájemně podobné výsledky. V České republice stejně jako na Slovensku činí podnikům značný problém nízká podpora ze strany státní a veřejné správy. V tuzemsku jsou s kvalitou prostředí pro podnikání zdaleka nejspokojenější firmy z Prahy, o něco méně ty z Brna a zdaleka nejméně firmy z Ostravy.
Celkovou kvalitu života v zemi působení hodnotí české firmy jako vysokou (vyšší než v Polsku a Maďarsku), celkové průměrné číslo nicméně snižuje hodnocení firem z Ostravy, kde je podle jejich vyjádření kvalita života výrazně nižší než v Praze nebo Brně. Firmy přitom hodnotily například místní zdravotní služby, kulturní vyžití, bezpečnost, kvalitu životního prostředí, nákupní možnosti a podobně. Ostrava ostatně zaostávala za Prahou a Brnem i v jiných zjišťovaných faktorech, jako je například dopravní infrastruktura nebo kvalita vzdělávání z pohledu zaměstnavatelů.
Investovat do další regionální expanze v Česku plánuje během šesti měsíců pětina českých podniků, nejvíce z celé střední Evropy. V Polsku má tyto plány 16 procent a na Slovensku devět procent firem. V Česku sídlící firmy své následující investice kromě Prahy nejvíce plánují směrovat do ostatních tří největších měst, tedy do Brna, Ostravy a Plzně.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.