Aktuálně:

Unipetrol snížil ztrátu o dvě třetiny. Stačí to?

20.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Unipetrol snížil ztrátu o dvě třetiny. Stačí to?

Petrochemický gigant Orlen Unipetrol loni vykázal ztrátu 5,9 miliardy korun. Na první pohled katastrofa – ale předloni dosáhla ztráta výše 16,3 miliardy korun. Ztráta sice přetrvává, je však výrazně nižší. Jde o začátek obratu, nebo jen dočasné zlepšení v jinak neutěšené situaci?

Když vám vypadne proud na čtyři týdny

Loňský rok nebyl pro Orlen Unipetrol procházka růžovým sadem. Generální ředitel Mariusz Wnuk to ani nezastírá: převážnou část roku tlačily firmu dolů nepříznivé podmínky v petrochemii. A pak přišel masivní výpadek elektřiny začátkem července. Litvínovská rafinerie stála bezmála čtyři týdny.

Zastavit komplex zpracovávající miliony tun ropy ročně není jako vypnout vypínač. Jde o náklady na odstavení, restart, ztrátu produkce, narušení dodavatelských řetězců. Přesto firma zpracovala zhruba 6,8 milionu tun ropy – blackout mohl konečné číslo ještě snížit, ale i tak jde o slušný výkon vzhledem k okolnostem.

Sbohem, ruská ropa

Nejdůležitější změna? Konec ruské ropy z Družby. Přechod na nové směsi dodávané ropovodem TAL trval roky, vyžadoval rozsáhlou technologickou úpravu rafinerie – a loni byl konečně hotový.

Z pohledu energetické bezpečnosti zásadní krok. Česko se zbavilo závislosti na ruských dodávkách. Technicky i ekonomicky to ale byla náročná operace – nové ropné směsi vyžadují jiné zpracování, což znamená investice a adaptaci celého výrobního procesu.

Investice přes deset miliard

Unipetrol loni investoval 10,8 miliardy korun. Kam peníze šly? Hlavně do Litvínova – plánovaná odstávka v petrochemii, modernizace silničního terminálu. Plus Spolana v Neratovicích, kde pokračuje modernizace výroby kyseliny sírové. Významná část mířila také do rozvoje maloobchodní sítě čerpacích stanic.

Na konci roku 2024 provozoval Unipetrol 439 čerpacích stanic v Česku – v průběhu roku 2025 jejich počet dál rostl. V Maďarsku 139 stanic, na Slovensku 97. Tržní podíl v Česku dosáhl 29 procent – téměř každý třetí řidič tankuje u Orlenu. V Maďarsku (4,7 procenta ke konci 2024) a na Slovensku (7,1 procenta) je pozice slabší, ale firma na všech trzích meziročně zvýšila prodej pohonných hmot přibližně o 150 milionů litrů.

Tržby klesly, ale…

Tržby společnosti meziročně klesly zhruba o 13 miliard na 150,3 miliardy korun. Pokles o něco přes osm procent. Na první pohled jde o negativní vývoj, avšak vzhledem k tomu, co se dělo – levnější ropa, slabá poptávka po petrochemických produktech, měsíc mimo provoz – mohlo vše dopadnout ještě hůř.

Přinejmenším se firmě podařilo výrazně snížit ztrátu. Z 16,3 miliardy na 5,9 miliardy je skok, který nelze přehlédnout. Restrukturalizační kroky a úsporný program začínají fungovat. Otázka je, jestli to bude stačit na návrat do zisku.

A co dál?

Unipetrol se zbavil závislosti na ruské ropě, investuje do modernizace, rozšiřuje maloobchodní síť. Zároveň se potýká s nepříznivým makroekonomickým prostředím a strukturálními problémy celého odvětví. Petrochemický průmysl v Evropě čelí tvrdé konkurenci z Asie a USA, kde jsou nižší náklady na energie a suroviny.

Snížení ztráty o dvě třetiny je povzbudivý signál. Ale pořád jde o ztrátu. A dokud firma nevykáže zisk, nastane otázka, jestli současná strategie stačí – nebo jestli bude potřeba ještě razantnější změny.

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?