Aktuálně:

Trump v Evropě propadl. Ani jeho vlastní fanoušci mu nevěří

30.12.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump v Evropě propadl. Ani jeho vlastní fanoušci mu nevěří

Donald Trump si představoval, že bude hrdinou evropských pravicových populistů. Když se ale podíváte na čísla z prosincového průzkumu agentury POLITICO, pochopíte, proč to nevyšlo – nepopulární je i mezi těmi, kdo by měli být jeho přirozenými spojenci. A nejde jen o sympatie. Jde o střet dvou verzí nacionalismu, které si navzájem překážejí.

Čísla mluví jasně

Průzkum POLITICO ve spolupráci s Public First zahrnoval přes 10 000 respondentů z pěti zemí – USA, Kanady, Británie, Francie a Německa. Ve Francii a Německu ho negativně vnímají dvě třetiny lidí. V Británii je to 55 procent, v Kanadě dokonce 72 procent.

Zajímavější než celkové průměry jsou ale postoje voličů pravicově populistických stran. Ve Francii má na Trumpa příznivý názor jen 30 procent voličů Národního sdružení Marine Le Penové, zatímco negativní 38 procent. V Německu je to podobné – mezi příznivci Alternativy pro Německo (AfD) ho podporuje 34 procent, odmítá 33 procent. Výjimkou je Británie, kde polovina voličů strany Reform UK vidí Trumpa pozitivně.

Amerika na prvním místě – a co my?

Tady je jádro problému. Evropští pravicoví populisté sdílejí s Trumpem klíčové heslo: vlastní země musí být na prvním místě. Když ale Trump říká „Amerika na prvním místě“, myslí to doslova – včetně cel na evropské zboží a zpochybňování NATO.

Jules Walkden z Public First to shrnul výstižně: „Příznivci evropských pravicových stran chtějí vidět své lídry, jak staví vlastní zemi na první místo. Mohou v Trumpovi vidět šampiona tohoto přístupu. Ale jakmile budou u moci, praktické nároky na dodání slibu ‚země na prvním místě‘ mohou rychle odhalit limity tohoto spojenectví.“

A má pravdu. Protože nacionalismus funguje skvěle jako heslo, ale když se dva nacionalisté dohodnou, že každý bude hájit jen své zájmy, spolupráce se rozpadne.

Cla jako lakmusový papírek

Trumpova celní politika je přesně tím testem. Zatímco 60 procent voličů Národního sdružení ve Francii považuje americká cla za špatnou věc pro francouzskou ekonomiku, v Německu je to složitější. Tam sice 65 procent voličů AfD souhlasí, že cla škodí Německu, ale jen 37 procent by chtělo odvetná opatření – oproti 47 procentům v celé populaci.

V Británii je situace ještě zajímavější. Pouze 45 procent voličů Reform UK považuje Trumpova cla za problém a jen 35 procent by chtělo britská odvetná cla. Je to logické – Brexit byl také o „vzít si zpátky kontrolu“, takže protekcionismus zní povědomě.

Důvěra chybí

A teď pozor, tohle vás překvapí: i ti, kdo Trumpovu politiku obdivují, mu nevěří. Voliči pravicově populistických stran ve Francii a Německu častěji než ostatní souhlasí, že Trumpova politika prospívá USA – ale zároveň častěji říkají, že škodí ostatním zemím.

To je zásadní rozdíl oproti rétorice. Jordan Bardella, místopředseda Národního sdružení, odmítl „vazalství velkého bratra jako Trump“. Thierry Mariani ze stejné strany byl ještě přímější: „Trump s námi zachází jako s kolonií.“

Co z toho plyne?

Trumpova strategie národní bezpečnosti počítá s podporou „vlasteneckých evropských stran“. Jenže tyhle strany mají vlastní agendu – a ta se s americkými zájmy nemusí shodovat. Evropští pravicoví populisté chtějí silnou Evropu, která si nenechá nic diktovat. Trump chce silnou Ameriku, která si nenechá nic diktovat. A kde je prostor pro spojenectví?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?