Tři čtvrtiny Čechů kvůli koronaviru šetří, přesto mají lidí nižší úspory než před pandemií

I tak má ale třicet devět procent Čechů menší úspory než před začátkem první vlny pandemie. Čtyři z deseti lidí se kvůli koronavirové krizi také více bojí, že nebudou mít peníze na důchod.
Lidé, kteří od začátku pandemie ztratili část úspor, přišli v průměru o 55 000 korun, což představovalo v průměru třicet pět procent jejich celkové finanční rezervy. Vyplývá to z průzkumu Instant research pro ČSOB Penzijní společnost s 1 100 respondenty. Šedesát devět procent Čechů si navíc není jistých, zda bude stát i přes rostoucí zadlužení i nadále schopen vyplácet státní důchody.
Lidé šetří na výdajích za jídlo i služby
Kvůli pandemii Covid-19 poklesly řadě Čechů příjmy, sedmdesát šest procent z nich ovšem omezilo také výdaje. Za dovolenou ušetřilo čtyřicet osm procent lidí, nejčastěji od deset do padesát tisíc korun. Útraty za jídlo v restauracích omezilo dokonce padesát dva procent dotázaných. Od začátku pandemie na nich však Češi ušetřili méně, nejčastěji do 1 000 korun. Více než 5 000 korun tímto způsobem ušetřilo jen 5,5 procenta lidí.
Je přirozené, že se Češi snaží šetřit. Část lidí měla menší příjmy, mnoho dalších si navíc nemůže být jistých tím, zda nepřijdou o práci kvůli pokračující krizi. Některé úspory se navíc přímo nabízejí – restaurace byly po velkou část roku zavřené, možnost odjet na dovolenou do zahraničí byla také značně omezená.
Lidé také méně utráceli za služby, menší výdaje za ně mělo čtyřicet šest procent respondentů. Na nákupech do domácnosti ušetřilo čtyřicet procent Čechů, za alkohol zaplatilo méně třicet šest procent z nich.
Nejistota ohledně důchodu
Od začátku pandemie si také desetina respondentů přestala platit penzijní spoření. Dvacet dva procent Čechů se tak v tuto chvíli nijak finančně nepřipravuje na stáří. I proto se ohledně svých příjmů v důchodovém věku nejvíce lidí spoléhá na státní důchody. Zatímco ze svých vlastních úspor plánuje žít 34 % dotázaných, se státním důchodem si chce vystačit čtyřicet procent lidí.
V období finanční nejistoty by se měli na stáří připravovat spíše více než dříve, nikoli naopak. A to tím spíše, že ohledně budoucnosti státních důchodů si lidé nejsou jistí s čím budou moci počítat. Jen pětina Čechů například věří, že důchody i nadále porostou stávajícím tempem.
Optimističtí jsou v tomto ohledu pouze mladí lidé do 26 let, dalšímu růstu důchodů věří třicet jedna procent z nich. Mladí také více věří, že i v budoucnu bude obvyklé vyplácení jednorázových příspěvků pro seniory. S dalšími příspěvky, podobnými 5 000 korun vyplaceným důchodcům plošně na konci roku 2020, počítá dvacet čtyři procent dotázaných do dvacet šest let, ale méně než osmnáct procent respondentů z ostatních věkových skupin.
I proto má po koronavirové krizi třicet šest procent lidí větší strach z důchodu než před jejím začátkem. Více než dvě třetiny lidí si navíc nejsou jisty tím, zda bude stát kvůli rostoucímu zadlužení schopen i nadále vyplácet důchody a dvacet devět procent respondentů si dokonce myslí, že je stát nadále platit nezvládne.
Přípravy se vyplatí
Pandemie ukázala, že finanční přípravy na stáří není radno podceňovat. Důležité je ovšem také zvolit správný způsob, jak si peníze na důchod ukládat. Nejčastější formou je penzijní spoření, které i po pandemii využívá padesát dva procent respondentů. Populárnější je mezi muži, má je padesát šest procent z nich, u žen je to o osm procentních bodů méně.
Téměř čtvrtina lidí si platí životní pojištění, dvacet tři procent dotázaných si pak ukládá peníze prostřednictvím stavebního spoření. Jenže třicet osm procent lidí si pouze odkládá část příjmu či peníze ukládá v hotovosti nebo na běžném účtu.
I to je samozřejmě lepší než nespořit vůbec. Lidé by si ale měli peníze ukládat tak, aby neztrácely hodnotu – tedy například právě prostřednictvím penzijního spoření. Ke svým úsporám tak dostanou státní příspěvek, a kvalitní fondy navíc často nabízejí vysoké zhodnocení. Například dynamický účastnický fond ČSOB Penzijní společnosti vykázal od svého vzniku až ke konci roku 2020 zhodnocení 49,34 procent, vyvážený účastnický fond pak za stejné období 26,88 procent. Což je v této nejisté době opravdu velmi atraktivní zhodnocení vložených peněz pro naše klienty.
Nejčastějším důvodem, proč si lidé nespoří více, jsou nedostatečné příjmy, uvádí je šedesát osm procent lidí. Více než pětina z nich pak říká, že je pro ně těžké odložit stranou velkou část příjmů. I proto je pro sedmdesát procent Čechů příjemnější pravidelné spoření po menších sumách než jednorázové větší vklady, dalších dvacet dva procent lidí preferuje nepravidelné ukládání drobných částek.
Důležité upozornění: Hodnota majetku v účastnických fondech může stoupat i klesat, výnosy dosažené v minulosti nejsou zárukou výnosů budoucích. Před samotným rozhodnutím je nutné věnovat pozornost informacím o rizicích spojených se spořením v účastnictvím fondech, stejně jako dalším informacím, které jsou uvedeny vždy ve Statutu daného fondu a Sdělení klíčových informací – k dispozici na www.csob-penze.cz.
LADISLAV ROKOS, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Československá obchodní banka, a.s.