Aktuálně:

Trh s umělou inteligencí: Nová ekonomická realita

15.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trh s umělou inteligencí: Nová ekonomická realita

Zatímco tradiční ekonomika čelí výzvám, trh s umělou inteligencí roste tempem, které se vymyká běžným zákonitostem. Rozdělení amerického akciového trhu na dvě paralelní reality ukazuje, jak hluboká je tato propast.

Středeční obchodování na amerických burzách nabídlo zajímavý pohled. Dow Jones Industrial Average, index třiceti blue-chip společností, zaznamenal růst, zatímco technologický Nasdaq Composite klesl. Goldman Sachs a Eli Lilly táhly nahoru, zatímco Oracle a Palantir oslabovaly. Dva indexy, dva světy.

Když růst přestane být normální

Globální trh s umělou inteligencí má do roku 2030 dosáhnout hodnoty přes 827 miliard dolarů s ročním růstem až 31,5 procenta. To znamená, že zatímco tradiční ekonomika se potýká s utlumeným růstem a geopolitickou nejistotou, AI sektor roste tempem, které se vymyká běžným ekonomickým cyklům.

Anthropic plánuje investovat 50 miliard dolarů do výstavby datových center v USA. První centra v Texasu a New Yorku mají být spuštěna v roce 2026. Pro srovnání, to je více než roční HDP některých evropských zemí.

Dvě reality, jeden problém

Rozdělení trhu není jen americká záležitost. V České republice se využití umělé inteligence v podnicích v roce 2025 téměř zdvojnásobilo oproti předchozímu roku. Počet Čechů aktivně používajících AI se ztrojnásobil na 60 procent populace. Přímý přínos cloudové AI pro české HDP byl v roce 2024 vyčíslen na více než 2,5 miliardy korun.

Oproti loňsku, kdy AI využívalo 11 procent českých firem, jich letos bylo mezi 29 a 45 procenty. A varování zní jasně: „Poskytovatelé aplikací a služeb, kteří nezavedou AI do svých produktů, riskují ztrátu podílu na trhu.“

Co z toho plyne? Formuje se nová ekonomická realita, kde existují firmy „s AI“ a firmy „bez AI“. A ty druhé čelí existenční hrozbě. Do roku 2030 by mělo až 70 procent společností využívat nějakou formu umělé inteligence. Kdo zůstane mimo, ocitne se v kategorii „všechno ostatní“ – tedy tam, kde růst není samozřejmostí a budoucnost je nejistá.

Když se cesty rozdělí

Investoři by rádi, aby se rozštěpená cesta spojila v jednu. Bezpečnější cestu. Jenže realita naznačuje opak. Trh s AI se pohybuje vlastní logikou, vlastním tempem, vlastními pravidly. Zatímco tradiční ekonomika řeší inflaci, úrokové sazby a geopolitiku, AI sektor řeší, jak rychle postavit další datová centra a kam nasadit autonomní agenty.

Možná by bylo na místě ptát se jinak: není problém v tom, že „všechno ostatní“ prostě nestačí? Že ekonomika dvacátého století narazila na své limity, zatímco ekonomika jednadvacátého století teprve začíná rozjíždět motory?

Zdroj info: CNBC, ČSÚ, Forbes

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?