Zatímco se blíží konec roku 2025, svět čelí bezprecedentní vlně napětí. Podle studie International geodatového analytika Michaela Bauera dosáhl počet politických konfliktů historického maxima, a to celkem 1 450 probíhajících střetů různé intenzity. To je o 70 více než na začátku roku. Většina z nich se přitom neodehrává na bojišti, ale v diplomatických sálech a na ekonomických trzích.
Když zbraně mlčí, ale konflikt zuří
Představa konfliktu obvykle evokuje tanky, výbuchy a uprchlíky. Realita roku 2025 je však sofistikovanější. Jen 89 z těch 1450 konfliktů dosáhlo intenzity války – zní to jako málo, ale i to je o 11 více než loni. Zbývající stovky střetů? Sankce, cla, diplomatické tlaky a ekonomické blokády.
„Války jsou však jen viditelnou špičkou ledovce,“ konstatuje Nicolas Schwank, autor studie a bývalý šéf Heidelberského institutu pro mezinárodní výzkum konfliktů. Pod hladinou se skrývají stovky násilných krizí – od protestů ve Francii přes pohraniční napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem až po střety s ozbrojenými skupinami v Indonésii.
Trump jako katalyzátor obchodních válek
Překvapivým hybatelem letošního nárůstu konfliktů se stala americká administrativa Donalda Trumpa. Prezident, který se sám označuje za „mírového prezidenta“, paradoxně rozpoutal vlnu bilaterálních obchodních sporů prostřednictvím cel a protekcionistických opatření. Co začne jako clo na čínské zboží, může skončit jako globální řetězová reakce ovlivňující trhy od Evropy po Latinskou Ameriku.
Schwank varuje před nebezpečím podceňování takových „nenásilných“ konfliktů. Protože nevyžadují okamžitou vojenskou reakci, vlády často váhají s preventivními opatřeními. Jednají až když už je škoda značná.
Afrika a Blízký východ v plamenech
Klasické války? Ty zuří hlavně v subsaharské Africe, na Blízkém východě a v částech Asie. Devět konfliktů letos poprvé eskalovalo do stadia války. Žádný nepřišel z ničeho nic – všechny měly dlouhou předehru. Nejzávažnější zhoršení situace zaznamenalo Somálsko, Demokratická republika Kongo a Burkina Faso.
Válka na Ukrajině pokračuje jako nejvýznamnější ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Súdán zažívá jednu z nejhorších humanitárních katastrof současnosti – oficiálně je tamní paramilitární skupina RSF obviňována z genocidy. V Gaze trvá humanitární krize po více než roce bojů mezi Izraelem a Hamásem.
Když se problémy vyvíjejí rychleji než řešení
Až 305 milionů lidí bude v roce 2025 potřebovat humanitární pomoc. Světové ekonomické fórum ve své Zprávě o globálních rizicích označilo mezistátní ozbrojený konflikt za jedno z nejzávažnějších bezprostředních rizik. Odborníci varují: „Globální problémy se rozvíjejí rychleji než instituce určené k jejich řešení.“
Pro Českou republiku to znamená zásadní přehodnocení bezpečnostní strategie. Válka na Ukrajině přiměla Prahu posílit obranyschopnost a prohloubit spojenectví v rámci NATO a EU. Geopolitické napětí mezi USA, Čínou a Ruskem se stupňuje – a malé státy se musí orientovat v nejnestabilnějším prostředí od konce studené války.
Rok 2025 ukazuje, že konflikt už dávno není jen o střelbě. Je o ekonomickém tlaku, strategických signálech a politických blokádách. A právě proto je tak těžké ho včas rozpoznat – natož zastavit.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
