Aktuálně:

Španělsko pod palbou kritiky: Huawei a citlivá data soudních odposlechů

22.07.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Španělsko pod palbou kritiky: Huawei a citlivá data soudních odposlechů

Španělsko čelí ostré kritice za to, že svěřilo čínské společnosti Huawei správu a ukládání dat ze soudních odposlechů. Kontrakt za 12,3 milionu eur vyvolává obavy o národní bezpečnost nejen doma, ale i v USA a EU. Je to strategická chyba, nebo jen pragmatické rozhodnutí?

Představte si, že nejcitlivější data – záznamy telefonních hovorů a komunikace, které policie a tajné služby používají k odhalování zločinů – ukládá firma, jejíž vazby na čínskou vládu jsou dlouhodobě pod drobnohledem. Přesně to se děje ve Španělsku, kde vláda zadala společnosti Huawei kontrakt na správu soudních odposlechů. V červenci tato kauza rozvířila vody nejen v Madridu, ale i za oceánem. Jak je možné, že země, která omezila Huawei v budování 5G sítí, teď téže firmě svěřuje něco tak zásadního?

Paradox španělské politiky: Od 5G k odposlechům

Když v roce 2020 Evropská unie doporučila omezit tzv. vysoce rizikové dodavatele v kritické infrastruktuře, Španělsko se řadilo mezi země, které Huawei z budování 5G sítí vytlačily. Operátor Telefónica, klíčový hráč na trhu, nahradil čínské technologie řešeními od Nokie. Jenže o pár let později, konkrétně v období 2021 až 2025, španělské ministerstvo vnitra zadalo Huawei kontrakt za 12,3 milionu eur na dodávku serverů OceanStor 6800 V5. Tyto servery slouží k ukládání dat ze systému SITEL, což je integrovaná platforma pro legální odposlechy. Podle informací zveřejněných serverem Politico.eu jde o zakázku udělenou standardním veřejným zadávacím řízením. Ale proč zrovna Huawei?

Španělská vláda argumentuje, že vše je v pořádku. Kontrakt prý splňuje bezpečnostní směrnice Národního kryptologického centra (CCN-STIC) a je cenově výhodnější než nabídky západních konkurentů, jako jsou Dell nebo IBM. Jenže tady se dostáváme k jádru problému – můžeme věřit, že cena je důležitější než bezpečnost?

Mezinárodní bouře: USA hrozí omezením spolupráce

Reakce na tento krok byla rychlá a tvrdá, zejména ze Spojených států. Senátor Tom Cotton a kongresman Rick Crawford, předseda Sněmovního výboru pro zpravodajské služby, označili rozhodnutí Španělska za „nepředstavitelné“. Podle jejich vyjádření, která cituje server House.gov, hrozí, že Huawei může poskytnout čínské vládě přístup k citlivým datům, což by ohrozilo nejen španělskou, ale i mezinárodní bezpečnost. Dokonce navrhli přehodnotit sdílení zpravodajských informací se Španělskem. To je vážné varování – vždyť spolupráce v této oblasti je klíčová pro boj proti terorismu či organizovanému zločinu.

Ani v Evropě není klid. Experti na kybernetickou bezpečnost považují tento krok za podkopání jednotného přístupu EU k ochraně kritické infrastruktury. Evropská komise přitom jasně doporučuje omezovat firmy jako Huawei, které jsou považovány za rizikové kvůli možnému vlivu čínského zákona o národní bezpečnosti. Ten může teoreticky donutit společnost předat data státu. Je to jako svěřit klíče od trezoru někomu, komu nemůžete plně důvěřovat.

Bezpečnostní složky jsou na pochybách

A co na to Španělé sami? Národní policie a Civilní garda, které systém SITEL využívají, vyjádřily podle španělského deníku The Objective obavy z možného kompromitování bezpečnosti. Když i vlastní bezpečnostní složky mají pochybnosti, je těžké věřit oficiálním ujištěním, že vše je pod kontrolou. Huawei sice opakovaně popírá, že by ve svých produktech měl jakákoli „zadní vrátka“ pro špionáž, ale historie ukazuje, že důvěra v tuto firmu není zrovna pevná. Vzpomeňme si na rok 2011, kdy Vodafone odhalil zranitelnosti v telefonech Huawei, nebo na varování britského orgánu HCSEC o nedostatcích v zabezpečení jejich technologií.

Co to znamená pro nás v Česku?

Možná si říkáte, proč by nás měla zajímat španělská kauza. Odpověď je jednoduchá – kybernetická bezpečnost nezná hranice. Jak upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS) v ČR, používání čínského hardwaru a softwaru může představovat riziko i pro nás. Ačkoliv Česká republika Huawei z kritické infrastruktury vyloučila už před lety, případ Španělska ukazuje, jak složité je balancovat mezi ekonomickými zájmy a bezpečností. Pokud by se podobný krok stal precedentem, mohlo by to oslabit důvěru mezi členskými státy EU. A to by byla špatná zpráva i pro nás.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Politico.eu: Článek o kontraktu Španělska s Huawei na ukládání soudních odposlechů, House.gov: Vyjádření senátora Toma Cottona a kongresmana Ricka Crawforda k bezpečnostním rizikům, The Objective: Reakce španělských bezpečnostních složek na kontrakt s Huawei, Securityaffairs.com: Analýza dopadů na evropskou kybernetickou bezpečnost


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?