Aktuálně:

CETA: Silniční nákladní doprava v EU zaznamenala mírný nárůst

14.10.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Silniční nákladní doprava v EU zaznamenala mírný nárůst

V roce 2021 se objem silniční nákladní dopravy v EU měřené v tunokilometrech (tkm) zvýšil v porovnaní s rokem 2020 o 7 %. Tento trend značí oživení situace v dopravě, které bylo ovlivněno výlukami a dalšími opatřeními v důsledku pandemie.

Dopady výluk a omezení přeshraniční přepravy v souvislosti s pandemií COVID na silniční nákladní dopravu jsou jasně patrné ze čtvrtletních údajů. Během druhého čtvrtletí každého roku se obvykle uskuteční nejvyšší počet tkm. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 však vrcholila restriktivní opatření proti pandemii COVID-19, zatímco ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se silniční nákladní doprava zotavila na úroveň ještě vyšší než před pandemií. 

         Graf: Čtvrtletní silniční nákladní doprava v EU 2017-2021 

Zdroj: Eurostat

V roce 2021 dokonce zaznamenala silniční nákladní doprava v EU vyšší výkony než v předchozích letech, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány ve druhém čtvrtletí (496,5 mld. tkm; +19 % oproti druhému čtvrtletí roku 2020). 

Zatímco nákladní doprava ve všech třídách vzdáleností v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 poklesla, v kategorii dopravy na vzdálenost 300 až 999 km (+0,1procentního bodu), v roce 2021 došlo k výraznému nárůstu. Tyto rozdíly se pohybovaly od +9,2 p. b. (pro třídu vzdálenosti od 1 000 do 1 999 km) do +5,6 p. b. (pro třídu vzdálenosti do 150 km) ve srovnání s rokem 2020. 

Vzhledem ke konci pandemie se pak dá očekávat růst tohoto odvětví i v dalších letech. Zbrzdit by ho však mohla probíhající energetická krize a zelená politika Evropské Unie, jenž v oblasti přepravy a dovozu surovin preferuje poněkud méně emisní alternativy, jako je například vlaková doprava. Díky své flexibilitě bude ovšem silniční nákladní doprava hrát bezpochyby ještě pár let prim. 

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.