Pandemie v loňském a letošním roce výrazně ovlivnila rodinné rozpočty a vnímání peněz jako takových. Lidé masivně spořili, protože neměli za co utrácet a byli ve spotřebě opatrnější nebo se jim zvýšily příjmy.
Z průzkumu STEM/MARK pro společnost Home Credit vyplynulo, že šedesát jedna procent Čechů nemuselo během pandemie čerpat peníze z našetřených rezerv. Jenom malý zlomek obyvatelstva se uchýlil k půjčce. Necelých čtyřicet procent respondentů očekává v brzké době zlepšení své finanční situace.
Polovina dotázaných, kteří museli utratit část svých úspor, je měla k dispozici na běžném účtu. Necelých čtyřicet procent mladých ve věku 18-29 let uvedlo, že peněžní rezervu čerpalo z hotovosti, naopak starší věková skupina (60-64 let) ji měla uloženou na běžném účtu (padesát sedm procent), čtrnáct procent z nich využilo prostředků z penzijního spoření.
Jak čerpaly domácnosti během pandemie ze svých rezerv?
Zdroj: Home Credit
Kde měly rezervy uloženy?
Zdroj: Home Credit
Jen velmi malé procento respondentů uvedlo, že si kvůli zhoršené finanční situaci během pandemie půjčilo. Nejčastěji se jednalo o bankovní půjčku a částku do 30 000 korun.
„Řada lidí využila během pandemie odkladů splátek úvěrů nebo hledala další možnosti, jak vyřešit situaci, kdy se jim snížil příjem. Z průzkumu vyplývá, že jenom 3,5 % lidí sáhlo po půjčce. Půjčka může pomoci pouze v situaci, kdy měsíčně ušetříte na splátku, tj. rozdíl příjmů a výdajů musí být kladný,“ vysvětluje Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Credit.
Kolik lidí využilo půjčku během pandemie?
Zdroj: Home Credit
„V nejisté době je dobré si závazek ve formě půjčky dobře promyslet a volit raději produkt, který nabízí flexibilní možnosti splácení, aby v případě snížení příjmu nedošlo ke zbytečným komplikacím,“ radí Miroslav Zborovský.
Zlepšení své finanční situace očekává třicet devět procent dotázaných, naopak osmnáct procent z nich si myslí, že se budou v budoucnu potýkat s finančními problémy. Nejvíce se bojí zdražování energií, což nejčastěji uvedla věková skupina od 30 do 44 let. Strach je ale i z celkového zdražování, tedy růstu inflace a zvyšování daní. Necelých čtyřicet procent respondentů se pak obává ztráty zaměstnaní.
Z čeho jsou největší obavy v případě zhoršení finanční situace?
Zdroj: Home Credit
Foto: Pixabay
Zdroj: Omnimedia s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
