Aktuálně:

Se svou mzdou je spokojena necelá polovina Čechů

14.03.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Se svou mzdou je spokojena necelá polovina Čechů

Obyvatelé Ústeckého a Libereckého kraje hodnotí míru svého sebevědomí lépe než obyvatelé ostatních českých krajů. Na desetibodové škále, kde desítka znamená nejlepší výsledek, ji hodnotí známkami 6,62 v případě Ústeckého a 6,55 v případě Libereckého kraje.
Celorepublikový průměr přitom dosahuje úrovně 6,36. V otázce platového ohodnocení zase jen necelá polovina Čechů (čtyřicet sedm procent) uvádí, že je s ním v současném zaměstnání spokojena. Zjištění vyplývají z výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech, který proběhl na vzorku téměř tří tisíc respondentů.
Češi své sebevědomí na desetibodové škále hodnotí v průměru známkou 6,36. Podle více než poloviny (padesát čtyři procent) dotázaných v průzkumu agentury Ipsos pro projekt Česko v datech je navíc naše sebevědomí nižší, než by mělo být. „Vůbec největší míru sebevědomí mají podle vlastního hodnocení obyvatelé Ústeckého kraje, kteří jej v průměru hodnotí známkou 6,62. Těsně je následují obyvatelé Libereckého kraje se známkou 6,55. Překvapivě nízko se naopak umístila Praha, a to s hodnotou 6,26, která je zároveň pátou nejnižší ze všech krajů,“ uvádí Adéla Denková z projektu Česko v datech.
Nejméně sebevědomí jsou v Plzeňském kraji
Jako vůbec nejnižší v Česku vnímají míru vlastního sebevědomí lidé v Plzeňském kraji (6,21). V průměru jen o malý kousek výše se deklarovaná míra sebevědomí vyšplhala v kraji Jihočeském (6,22). Míru sebevědomí převyšující český průměr naopak mají také obyvatelé Středočeského, Karlovarského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Z průzkumu ale také vyplynulo, že sebevědomí a osobní sílu Čechů posilují náročné životní situace, které prožili. Mezi ně patří například záchrana života, zažití živelní pohromy, ale například i začátek života v nové zemi, výchova dětí či stavba vlastního domu. „Například živelní pohromu typu požáru nebo povodně nejčastěji zažili lidé v Olomouckém kraji, kteří také mají nejčastěji za sebou záchranu lidského života. A například výchovu více než tří dětí zase nejčastěji uvádějí obyvatelé Ústeckého kraje,“ říká Adéla Denková.
Se mzdou je spokojena necelá polovina Čechů
Co se týče spokojenosti s platovým ohodnocením, kladně ji hodnotí necelá polovina Čechů (čtyřicet sedm procent). Rozhodně spokojeno naopak není 11,6 procenta obyvatel. Větší spokojenost přitom uvádějí muži. Největší podíl lidí, kteří svou výplatu hodnotí pozitivně, je ve věku od třicet čtyři do padesáti čtyři let, nejméně je spokojena nejmladší generace dotázaných od věku osmnáct až dvacet čtyři let. „Češi, kteří nejsou se svým platovým ohodnocením spokojení, uvádějí jako odpovídající mzdu ve čtvrtině případů v rozmezí třiceti a čtyřiceti tisíc korun. Pětina by zase požadovala čistý příjem mezi pětadvaceti a třiceti tisíci korunami. A například lidé, kteří své sebevědomí hodnotili nejnižšími známkami, by se spokojili se mzdou v rozmezí dvaceti a pětadvaceti tisíc korun,“ říká Adéla Denková z projektu Česko v datech.
Spokojenost s platovým ohodnocením nicméně převažuje ve všech českých krajích. Nejvyšší podíl lidí, kteří ale se svou mzdou nejsou spokojeni, pochází z Moravskoslezského kraje. Adekvátně ohodnocených se zde cítí pouze čtyřicet dva procent lidí, což je nejméně z celé České republiky. Přehled o finančním ohodnocení ještě před nástupem do nového zaměstnání je aktuálně i tématem evropských ministrů práce a sociálních věcí. Podle návrhu by pracovníci měli mít právo žádat od svého zaměstnavatele informace o průměrné výši odměny kolegů, kteří v dané firmě vykonávají podobnou nebo stejnou práci. „Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Dáme jim do rukou nástroje, díky nimž budou moci požadovat spravedlivou mzdu, seznámit se se svými právy a domáhat se jich. To také vyžaduje větší transparentnost od zaměstnavatelů, pokud jde o jejich politiky v oblasti odměňování,“ komentovala to česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Více než polovina Čechů si řekla o vyšší plat
Výzkum také ukázal, že více než polovina Čechů (padesát pět procent) již alespoň jednou v životě požádala o zvýšení mzdy. A více než polovina z těchto lidí se svou žádostí uspěla. „Naopak téměř polovina, tedy zbývajících čtyřicet pět procent lidí, si o zvýšení mzdy dosud nikdy neřekla. I to může ukazovat na to, že jsme málo sebevědomý národ, jak v průzkumu zároveň tvrdila více než polovina dotázaných. Dobrou zprávou ale je, že podle dalších zjištění nám sebevědomí mimo jiné dodává právě pocit, že jsme zvládli náročnou práci,“ doplňuje Adéla Denková z Česka v datech. S žádostí o zvýšení platu také podle výsledků průzkumu častěji uspěli muži (ve čtyřiceti procentech případů) než ženy (dvacet pět procent).
Foto: Pixabay
Zdroj: Dark Side


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.