Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Rusku, zatímco 19. balíček zůstává zaseknutý v jednáních kvůli vetu Slovenska. Maďarsko sice slíbilo, že nebude sankcím bránit, ale obavy o energetickou bezpečnost v regionu komplikují celý proces. Pro Česko, které se už osvobodilo od ruského plynu, to znamená méně bolesti, ale přesto výzvu v boji za společnou evropskou politiku.
Aktuální patová situace v Bruselu
Evropská unie se nachází v komplikované situaci s 19. balíčkem sankcí proti Rusku, který byl navržen Evropskou komisí v září 2025. Tento balíček se zaměřuje především na energetiku a finance, s klíčovým bodem v úplném zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) od 1. ledna 2027. Další opatření zahrnují rozšíření sankcí na 118 lodí tzv. stínové flotily ruských tankerů a zrušení výjimek pro firmy jako Rosněft a Gazprom Neft.
Schvalování je však stále v přípravě, především kvůli Slovensku, které trvá na dodatečných zárukách v energetice a průmyslu. Maďarsko, které v minulosti často váhalo, nyní deklarovalo, že nebude schvalování blokovat, což je významný posun. Rakousko, další skeptik, sankce v říjnu podpořilo. Připomeňme, že 18. balíček byl schválen až v červenci 2025 poté, co Slovensko stáhlo veto díky energetickým ústupkům ze strany EU. Balíček snížil cenový strop ruské ropy na 47,6 USD za barel a zasáhl 105 lodí stínové flotily plus 22 bank. Princip jednomyslnosti v EU – nutný souhlas všech 27 států – se tak stává achillovou patou evropské zahraniční politiky.
Dopady na Česko
Česká republika je v tomto příběhu o krok napřed. Ukončila dovoz ruského plynu už v létě 2022 a ropu ropovodem Družba v březnu 2025, což ji chrání před přímými energetickými šoky. Evropská unie celkově snížila závislost na ruském plynu z 45 procent před válkou na zhruba 13 procent v roce 2025. Pro naši ekonomiku to znamená stabilní růst HDP mezi 1,5 a 2,3 procenta s inflací mezi 2,2 a 2,6 procenta. Česká vláda dokonce nabízí Slovensku pomoc s diverzifikací dodávek plynu, což je zatím nevyslyšené gesto solidarity.
A co říká český ministr průmyslu Lukáš Vlček? Podporuje tvrdší opatření, včetně omezení pohybu ruských diplomatů, aby se omezila špionáž. Na druhé straně Slovensko a Maďarsko – pod vedením Roberta Fica a Viktora Orbána – argumentují rizikem růstu cen energií a ztráty konkurenceschopnosti průmyslu.
Kompromis nebo další zdržení?
Devatenáctý balíček by mohl projít na příštím summitu EU, pokud Slovensko dostane požadované záruky – lze odhadovat, že podle trendu z 18. balíčku to může být rychlý proces. Zákaz LNG od roku 2027 by výrazně omezil ruské příjmy, ale zároveň vyžaduje hledání alternativních dodavatelů. Česko bude pokračovat v podpoře diverzifikace a pomoci sousedům, zatímco další balíčky (20. a více) čekají v záloze, pokud válka na Ukrajině bude pokračovat.
Zdroj info: EURACTIV, mfcr.cz
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
