V den, kdy se konala koaliční rada vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, přišel Karel Havlíček s tvrzením, které zní téměř kafkovsky: v rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace chybí dvě miliardy korun. Nebo spíš – jsou tam, ale nemají tam co dělat.
Podle místopředsedy ANO jde o položku spojenou s kosmickými aktivitami, která patří do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, nikoli do kapitoly věnované výzkumu. „Troufám si tvrdit, že jde o podvod,“ prohlásil Havlíček a obvinil ministra pro vědu Marka Ženíška z vědomé lži.
Když se kosmonautika stane výzkumem
O co vlastně jde? Havlíček tvrdí, že vláda Petra Fialy uměle nafoukla rozpočet na výzkum, vývoj a inovace tím, že do něj zahrnula výdaje, které s vědeckou činností nemají nic společného. Dvě miliardy korun určené na kosmické aktivity ministerstva dopravy se tak měly stát součástí celkového balíku 45,066 miliardy korun na VaVaI pro rok 2025. To je oproti loňsku navýšení o 4,85 miliardy – číslo, kterým se vláda ráda chlubí jako důkazem podpory „vzdělanostní ekonomiky“.
Jenže pokud Havlíček mluví pravdu, jde o účetní trik. Ministerstvo dopravy má své kosmické aktivity – třeba účast v programech Evropské kosmické agentury nebo provoz satelitních systémů. Tyto výdaje jsou legitimní, ale patří do jiné škatulky. Jejich přesunutí do rozpočtu na výzkum by byl klasický případ kreativního účetnictví: čísla vypadají lépe, realita zůstává stejná.
Rozpočtový rozklad, nebo politická hra?
Havlíček nemluvil jen o výzkumu. Podle něj chybí v návrhu rozpočtu celkem přes 85 miliard korun na výdajích – 37 miliard na ministerstvu dopravy, kolem třiceti miliard na práci a sociálních věcech, sedm miliard ve školství. Odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura to odmítá s tím, že příjmy i výdaje jsou realistické. Kdo má pravdu?
Pravda je pravděpodobně někde uprostřed. Rozpočet je vždy politický dokument – odráží priority, ale také kompromisy a odhady. Některé položky mohou být podhodnocené, jiné naopak optimistické. Co z toho plyne? Že debata o „chybějících miliardách“ je zčásti technická, zčásti politická. ANO potřebuje ukázat, že končící vláda zanechává chaos. Fiala naopak tvrdí, že Babiš odvádí pozornost od svého střetu zájmů, který brzdí sestavení nové vlády.
Výzkum jako rukojmí
Zajímavé je, že právě kapitola výzkumu se stala předmětem sporu. Česká republika dlouhodobě zaostává v inovační výkonnosti – v mezinárodních žebříčcích se řadí mezi „mírné inovátory“ pod průměrem EU. Celkové výdaje na VaVaI dosáhly v roce 2024 odhadem 146,9 miliardy korun, což je 1,82 % HDP. Státní podíl činil v roce 2023 jen 0,51 % HDP – tedy 39 miliard korun.
Navýšení rozpočtu na 45 miliard by bylo krokem správným směrem. Jenže pokud je část tohoto nárůstu jen přesunem položek z jiných kapitol, jde o iluzi pokroku. A to je přesně to, co Havlíček vytýká. Problém je, že v politickém handrkování o to, kdo má pravdu, se ztrácí podstata: Česko potřebuje investovat do výzkumu víc, ne jen lépe účtovat.
Co bude dál?
Ve středu má vláda rozhodnout, zda pošle rozpočet do sněmovny. Stanjura to podmiňuje garancí, že nová koalice zachová výdaje na obranu a půjčku na Dukovany. ANO naopak tvrdí, že rozpočet je natolik vadný, že ho nelze projednat. Prezident Petr Pavel vyzval k odpovědnosti: „Ať jsou problémy jakékoli, měl by být předložen.“
Jenže čas běží. Pokud se rozpočet nedostane do sněmovny včas, hrozí rozpočtové provizorium – stav, kdy stát hospodaří podle loňských pravidel a nové investice stojí. To by paradoxně poškodilo právě ty oblasti, o kterých se teď politici hádají: dopravu, školství, výzkum.
Takže dvě miliardy ve vesmíru? Možná tam skutečně nepatří. Ale otázka zní: Dokáže nová vláda najít peníze tam, kde skutečně chybí? Nebo jen přesouvá čísla z řádku na řádek?
Zdroj info: ČT24
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
