Aktuálně:

Rostoucí počet firem potřebuje nové lidi

26.04.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rostoucí počet firem potřebuje nové lidi

Zatímco v loňském roce nabírala nové pracovníky třetina firem, letos to plánuje již více než polovina. Nejčastěji chtějí stavy navyšovat zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu. Problémem je přetrvávající nedostatek uchazečů, a to zejména na vyšší technické a kvalifikované pozice ve výrobě.

Situaci nevyřeší ani ukrajinští uprchlíci, jejichž většinovou část tvoří ženy, které pro tyto pozice obvykle nemají kvalifikaci. Stále více firem proto své zaměstnance hledá v cizině, v rostoucím počtu případů je chce přijímat dokonce do kmene. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, který byl zrealizován letos v únoru mezi 241 personalisty.
Až třetina dotázaných společností má aktuálně více zaměstnanců než loni v březnu. Nejčastěji se jejich počty zvedaly v obchodu a službách, naopak v automobilovém průmyslu kvůli častějšímu propouštění klesaly. Nadprůměrně v posledním roce snižovaly stavy zejména firmy v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, nejméně ty v západních Čechách. „Z průzkumu vyplývá, že téměř pětina firem z oboru automotive v loňském roce propouštěla. Velká část těchto podniků má svou výrobu v Moravskoslezském kraji, což zcela logicky odpovídá tomu, že právě zde se propouštělo v posledním roce ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrně. V hlavním městě zase převažují spíše služby a obchod, které se po uvolnění protiepidemických opatření znovu otevřely, což odpovídá nárůstu v počtu zaměstnanců,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.
Podniky plánují i dále nabírat, a to v celém Česku
Nové pracovníky chce v následujících měsících nabírat více než polovina společností, v automobilovém průmyslu nábor plánuje dokonce plných šedesát procent dotázaných. Zvyšovat počty zaměstnanců plánují firmy napříč celou republikou, nejvíce v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji, nejméně v kraji Jihomoravském, kde s náborem nováčků počítá jen třicet sedm procent zaměstnavatelů. „Průzkum jsme realizovali před vypuknutím války na Ukrajině, kdy velká část automotive podniků plánovala doplnit stavy po vlně propouštění v době pandemie. I přesto, že válečný konflikt opět zpřetrhal dodavatelské řetězce a firmy čelí problémům s výpadky dodávek dílů a zpomalováním výroby, zachovávají si optimismus a věří, že jejich původní náborové plány se výrazně nezmění,“ říká Gabriela Hrbáčková.
Nedostatek pracovníků ukrajinští uprchlíci jen zmírní, ale dlouhodobě nevyřeší
Problémem pro náborové plány firem je však přetrvávající nedostatek uchazečů. Nejobtížnější je obsadit vyšší technické a kvalifikované pozice ve výrobě. Naopak snadno se dle průzkumu hledají specialisté v personalistice a financích. Ačkoliv se nabízí řešení v podobě zaměstnání ukrajinských uprchlíků, jejich příliv se ve statistikách zatím příliš neprojevil. Oproti únoru naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo ještě klesl a uchazečů o práci je méně i v absolutních číslech. Dle Úřadu práce ČR nastoupilo k zaměstnavatelům od počátku války na Ukrajině přes 12 600 ukrajinských občanů. I když se více než polovina personalistů na počátku války na Ukrajině domnívala, že uprchlíci pomohou vyřešit problém s nedostatkem pracovníků, aktuální údaje naznačují, že poptávka se spíše nepotká s nabídkou. „Skutečnost, že profesní struktura uprchlíků neodpovídá potřebám českých firem v našem posledním průzkumu potvrdilo 38 % personalistů. Až 80 % ukrajinských uprchlíků totiž tvoří ženy, které obvykle nemají pro technické pozice kvalifikaci anebo pro ně není vhodná těžká nekvalifikovaná práce ve výrobě. Dočasně se sice spokojí s čímkoliv, dlouhodobě se však budou snažit spíše hledat uplatnění v souladu se svou původní kvalifikací,“ dodává Gabriela Hrbáčková.
Cizince do kmene hledá třicet devět procent podniků
Rostoucí počet firem se snaží situaci řešit zahraničním náborem. Kandidáty do trvalého pracovního poměru i mimo Českou republiku a Slovensko hledá běžně přibližně pětina dotázaných, dalších 18 % pak pouze v případě nouze anebo výjimečně. „Zatímco dříve bylo běžnější zaměstnávat cizince jako agenturní pracovníky, nyní se situace začíná pomalu měnit. Zaměstnavatelé jsou s těmito lidmi většinově spokojení a stále častěji je tak chtějí nabírat přímo do kmene,“ dodává Gabriela Hrbáčková. Pro zhruba třetinu dotázaných personalistů, kteří hledají kmenové zaměstnance i mezi cizinci, je však obtížné najít v cizině efektivní náborové kanály a poté vybrat nejvhodnějšího kandidáta. I proto by pomoc s jejich náborem uvítala téměř polovina firem.
Foto + Zdroj: Target PR


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.