Aktuálně:

Robotizace těžby vezme práci až polovině horníků

25.03.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Robotizace těžby vezme práci až polovině horníků

Trend klesajícího počtu horníků výrazně posílí robotizace a nové technologie, které zredukují potřebu přítomnosti člověka v místě těžby.

Podle globální studie auditorské a poradenské společnosti BDO proto po roce 2020 klesne počet dělníků až o polovinu. Pozitivním efektem bude pokles důlních neštěstí přibližně o tři čtvrtiny.
Podobný trend se v budoucnu nevyhne ani českému těžebnímu sektoru, bude ale výrazně pomalejší a mírnější. Jedním z důvodů je technologická struktura průmyslu, a zejména vliv světových cen uhlí, které v poslední letech měly rostoucí tendenci. Svět v dohledné době čekají i další mezníky. Do roku 2020 začne těžba ve velkých hloubkách oceánů a čtvrtinu globální výroby elektřiny budou podle BDO tvořit obnovitelné zdroje.
Samostatné robotické jednotky jsou jen otázkou času
Podle Českého statistického úřadu pracovalo v Česku v těžebním průmyslu v roce 2016 zhruba 32 400 lidí. Nejvíce z nich v sektoru těžby a zpracování černého a hnědého uhlí. Podle kvalifikovaného odhadu BDO se těžebními pracemi a souvisejícími činnostmi v současné době živí 30 tisíc obyvatel České republiky. Nástup moderních technologií zde ale v nadcházejících letech bude spíše pozvolný. „Těžební společnosti jsou pod tlakem kvůli vlivu nízkých cen komodit. Pochopitelně proto hledají nové možnosti pro udržení rentability. Ty jim dnes nabízejí moderní těžařské technologie, které dokážou zastoupit člověka a zvýšit výtěžnost až o 20 procent. V budoucnu lze proto očekávat jejich postupné nasazování,“ uvádí Radovan Hauk, partner auditorské a poradenské společnosti BDO, a dodává: „Těžaři v Česku zatím nevyužívají potenciál, který nabízí Průmysl 4.0. K dispozici jsou moderní autonomní robotické jednotky, které je možné ovládat na dálku. Jejich nasazení v českých dolech ale zatím není na pořadu dne.
Automatizace přináší menší nehodovost a zvyšuje výtěžnost až o pětinu
Autonomní těžební jednotky v porovnání s lidskou prací zvyšují vytěžené objemy o 15 až 20 procent a snižují náklady na vytěžení jedné tuny materiálu o více než 30 procent. Jejich nasazení v provozu navíc snižuje nehodovost až o 75 procent. „V nadcházejících letech je možné očekávat, že do těžebního sektoru mohou vstoupit společnosti, které jsou úspěšné ve vývoji nových technologií. Pokud vyvinete novou technologii, která zvyšuje efektivitu a snižuje náklady, pochopitelně budete přemýšlet, zda ji jen prodávat ostatním, nebo ji začít sám využívat a získat skvělé podmínky pro vstup do nového odvětví. Právě o to usilují i některé soukromé firmy založené na inovativním přístupu,“ dodává Radovan Hauk.
Hodnota největších těžebních společností vzrostla o 140 miliard dolarů
Podle serveru Mining.com vzrostla v roce 2017 hodnota 50 nejvýznamnějších světových těžebních společností o 140 miliard dolarů. V současné době tak mají cenu kolem 896 miliard dolarů, přičemž nejlepších 10 těžařů tvoří více než polovinu hodnoty celého odvětví. Podle zprávy agentury Reuters dosáhly loni obchody týkající se těžebního průmyslu a prodeje kovů nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky. Celosvětově se vyšplhaly na 51 miliard dolarů, což je o 15 procent více než v předchozím roce. Dominovaly transakce s uhlím a ocelí.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.