Ve druhém čtvrtletí roku 2022 činily emise skleníkových plynů v hospodářství EU celkem 905 milionů tun ekvivalentu CO2 (CO2 ekv.), což představuje 3 % nárůst oproti stejnému čtvrtletí roku 2021.
Zaznamenaný nárůst souvisí do značné míry s vlivem hospodářského oživení, které lze odvodit z růstu hrubého domácího produktu (HDP) po prudkém poklesu aktivity v důsledku krize COVIDu-19.
Ve druhém čtvrtletí roku 2022 byly za největší porci emisí skleníkových plynů odpovědné hospodářské sektory jako zpracovatelský průmysl (23 %), výroba a rozvod elektřiny a plynu (19 %) a domácnosti (17 %). Výrazný podíl na produkci měla také dále doprava a skladování (14 %) či zemědělství (13 %).
Emise skleníkových plynů se ve většině odvětví oproti stejnému období roku 2021 zvýšily, s výjimkou domácností a zemědělství, kde došlo ke snížení o 8 % (-13 mil. tun CO2 ekv.) a 1 % (-1 mil. tun CO2 ekv.). Největší nárůst byl zaznamenán v odvětvích dopravy a skladování (+22 %, tj. 22 mil. tun CO2 ekv.), elektřiny, dodávek plynu (+6 %, tj. 10 mil. tun CO2 ekv.) a služeb (+6 %, tj. 4 mil. tun CO2 ekv.).
Graf: Produkce emisí dle ekonomické aktivity 2010–2022
Zdroj: Eurostat
Více než pětinový nárůst u dopravy lze pak přímo spojit s post-pandemickou obnovou. I když totiž během let 2020 a 2021 došlo k velkému boomu kurýrských a donáškových služeb, jednalo se pouze o dopravu na krátkou vzdálenost. Tehdejší situace ovšem do velké míry znemožnila dlouho trasovou dodavatelskou dopravu, což v důsledku vyústilo ve zpřetrhání dodavatelských řetězců. Tedy situace, která nás ovlivňuje i v dnešní době.
Naopak poměrně nízký nárůst u energetiky lze vysvětlit dlouhodobou snahou nahrazovat fosilní zdroje těmi obnovitelnými. Vzhledem k plánovanému zákazu importu ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, který vstoupí v platnost 4. února, bude tato snaha ještě více umocněna a v budoucích letech lze pravděpodobně očekávat další pokles produkce emisí v energetice.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
