Přijdeme o pracovní místa kvůli Ukrajincům? Realita vs. lži

Čísla mluví jasně: Ukrajinci zaplňují mezery

Když se dnes podíváme na český trh práce, jedno číslo vyčnívá. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) u nás pracuje přibližně 158 800 Ukrajinců, kteří sem přišli v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Je to o desítky tisíc více než loni, kdy jich bylo v květnu 2024 jen 114 tisíc. Celkově je v ČR evidováno přes 370 tisíc osob s dočasnou ochranou, což je status umožňující legální pobyt a práci. Ale berou tito lidé práci nám, nebo spíš zachraňují odvětví, která by bez nich kolabovala?

Ukrajinci se zaměstnávají především tam, kde domácí pracovníci chybí. Mluvíme o zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, dopravě, pohostinství, zemědělství nebo zdravotnictví. Podle MPSV až 80 % ekonomicky aktivních Ukrajinců pracuje, z toho dvě třetiny na plný nebo téměř plný úvazek. A co víc, jejich daňové příjmy převyšují náklady, které stát vynakládá na jejich podporu. Jinými slovy, nejsou zátěží, ale přínosem. Ale proč má tolik z nás pocit, že je něco špatně?

Nedostatek pracovníků není novinka

Podívejme se na věc v širším kontextu. Česká republika bojuje s nedostatkem pracovních sil už desítky let. Demografická krize, stárnutí populace a odliv mladých talentů do zahraničí – to všechno jsou problémy, které tu byly dávno před rokem 2022, kdy válka na Ukrajině přinesla novou vlnu uprchlíků. Už tehdy, před konfliktem, byli Ukrajinci významnou součástí našeho trhu práce, zejména v nízkokvalifikovaných pozicích. Po roce 2022 se jejich počet dramaticky zvýšil, ale jejich role zůstává stejná: zaplňují mezery, které my sami nevyplníme.

Pamatujete na doby, kdy se v médiích řešilo, jak stavební firmy nemají dělníky a továrny zastavují výrobu kvůli nedostatku lidí na linkách? Dnes je situace stejná, jen s většími čísly. A přesto se obavy z „ukradených míst“ vrací jako bumerang. Proč?

Emoce versus data: Strach z konkurence

Pojďme si to říct na rovinu – strach z konkurence je lidský. Podle průzkumu CVVM z konce roku 2024 až 60 % Čechů věřilo, že země přijala více uprchlíků, než zvládne. Obavy se netýkají jen práce, ale i bydlení, bezpečnosti nebo jazykových bariér. Zejména lidé s nižšími příjmy cítí, že Ukrajinci mohou tlačit mzdy dolů. Ale co na to data?

Průměrná hrubá mzda v ČR vzrostla v prvním čtvrtletí 2025 meziročně o 6,7 % na 46 924 korun, medián dosáhl 38 385 korun. A co je klíčové – v odvětvích jako stavebnictví nebo zpracovatelský průmysl, kde Ukrajinci dominují, mzdy rostou výrazně. Žádný plošný pokles neexistuje, jak potvrzují statistiky MPSV. Pravda, tlak na mzdy v některých nízkokvalifikovaných pozicích může být reálný, ale není statisticky prokázán jako systémový problém. Tak kde se bere ten pocit ohrožení? Možná je to spíš otázka emocí než čísel – strach z neznámého je silnější než tabulky.

Hlasy z obou stran

Ekonomičtí experti a MPSV mluví jasně: Ukrajinci stabilizují náš trh práce. Bez nich bychom čelili personálnímu šoku, poklesu HDP o desítky miliard korun a růstu cen kvůli nutnosti zvyšovat mzdy. Zaměstnavatelé, jako Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR, bijí na poplach – bez této pracovní síly by mnohé firmy musely omezit provoz. Na druhé straně odbory, například ČMKOS, varují před rizikem levné pracovní síly a volají po spravedlivých podmínkách. A co my, běžní lidé? Sociologické studie ukazují, že předsudky přetrvávají, i když data jasně dokazují, že Ukrajinci obsazují především místa, o která Češi nemají zájem.

Berou nám tedy Ukrajinci práci? Data říkají jasné ne – spíš zachraňují odvětví, která by bez nich kolabovala. Ale emoce jsou silné a strach z neznámého nás může snadno ovládnout. Možná je čas přestat se bát a začít hledat cestu, jak společně posunout naši zem dál. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Statistiky MPSV o zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků, Analýzy ekonomického dopadu ukrajinských migrantů, Sociologické studie a veřejné průzkumy, Legislativní změny „Lex Ukrajina“ 2025