Předcházení stavu nouze v teplárenství aneb kázeň musí být

Ministerstvo průmyslu a obchodu dne 9.8.2022 předložilo návrh vyhlášky, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze (dále jen „Vyhláška“).^[1]

Populárním“ parametrem návrhu Vyhlášky, o kterém referovala česká média je zkratkovitě řečeno stanovení teploty, na kterou mají občané v jednotlivých místnostech vytápět. 

Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenáři připravovanou úpravu, a vyjasnit některé obavy, které mohla mediální prezentace návrhu vyhlášky způsobit.

Vnucená úprava?

Důvodem předložení návrhu vyhlášky je dle MPO reálná obava z nedostatku zemního plynu a subsekventně i dalších fosilních paliv v důsledku vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině. 

Samo MPO uvádí, že: „Navrhovaná vyhláška si klade za cíl snížení spotřeby zemního plynu a dalších fosilních paliv v budovách při omezení nebo úplném ukončení dodávky zemního plynu do ČR, a tedy vede k úsporám energie včetně úspor na zemním plynu, při zachování minimálních požadavků na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody.“^[2]

Návrh Vyhlášky jde ruku v ruce s návrhem Nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu na základě článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nové nařízení bude všem členským státům stanovovat za cíl snížit poptávku po plynu o 15 % mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023. 

Jádrem Vyhlášky je provedení dvou institutů předpokládaných § 88 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a totiž stavu nouze v teplárenství a stavu předcházení stavu nouze v teplárenství.

Tyto instituty uvádí v život ust. § 3 Vyhlášky „pravidla pro vytápění při předcházení stavu nouze v teplárenství“ ustanovení § 5 Vyhlášky „pravidla pro vytápění ve stavu nouze v teplárenství“. 

Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že stav nouze a stav předcházení stavu nouze jsou instrumenty, resp. opatření, jejichž užití je limitované z podstaty jejich vyhlášením. Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, a pro dílčí území krajské úřady či města. 

Nic nového pod sluncem

„Populárním“ parametrem návrhu Vyhlášky, o kterém referovala česká média je, zkratkovitě řečeno, stanovení teploty, na kterou mají občané v jednotlivých místnostech vytápět. 

Tato skutečnost není v českém právním řádu ničím novým, kdy již od roku 2007 je v našem právním řádu „energeticko-hygienická“ vyhláška č. 194/2007 Sb. ^[3], která obdobně stanovuje průměrné (výpočtové) teploty pro jednotlivé vnitřní místnosti, a to od obývací místností, přes klozety, pokoje pro hosty až pro operační sály v nemocnicích.  

Nynější Vyhláška tyto průměrné výpočtové teploty modifikuje (typicky snižuje) pro případ, že by došlo k vyhlášení stavu nouze, nebo vyhlášení stavu předcházení stavu nouze v teplárenství. 

Důležitým je taktéž rozsah předmětu úpravy. Dle ust. § 1 Vyhlášky se tato úprava týká míst vytápěných ze soustav zásobování tepelnou energií (tedy tepláren), z míst vytápěných ústředním vytápěním výhradně na fosilní paliva (tedy příkladmo bytové domy s ústředním uhelným kotlem), a na místa se společnou přípravnou teplé vody na výhradně na fosilní paliva. 

 Spojujícím aspektem je tedy skutečnost, že k regulaci teploty dochází „u zdroje“, nikoliv až u konečného odběratele. Jde tedy o pravidla nastavující „výtopnost“ otopné soustavy jako celku, a nikoliv pravidla pro otočení kohoutkem v jednotlivých místnostech konečných odběratelů. 

Tato skutečnost tedy dává spát poněkud úsměvným představám o nutnosti kontrolovat teploměrem teploty jednotlivých místností ve strachu před drakonickou pokutou. Stejně tak logicky nediktuje vyhláška teplotní limity pro rodinné domy, které nepoužívají fosilní paliva a topí například dřevem.

Vymahatelnost

Kontroly nově připravované Vyhlášky se v ničem neliší od kontrolních mechanismů předpokládaných již historicky vyhláškou č. 194/2007 Sb., limitující vytápění v „nenouzových“ stavech. Příslušnou je k ní Státní energetická inspekce, a pokuty ukládá podle energetického zákona.

Myslitelným přestupkem fyzické osoby je pak přestupek nepodřízení se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze podle § 90 odst. 1 písm. r) energetického zákona, za který lze ze strany SEI uložit pokutu až do výš 100.000, – Kč; vyšší pokuty pak za stejný prohřešek držitelům licencí, nebo právnickým a podnikajícím fyzickým osobám. 

Vyhláška na mechanismu kontrol vůbec ničeho nemění, a možnost kontrolovat dodržování stanovených orientačních tepot zůstává zcela při starém. Určitě tedy nezakládá právo kontrolorům vstupovat do bytů a kontrolovat teploty jednotlivých prostor.

Bylo by přinejmenším překvapivé, kdyby na to měla Vyhláška něco měnit, když je zřejmé, že jakákoliv případná kontrola by zcela zásadně hraničila s limity čl. 12 zákona č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, který zaručuje nedotknutelnost obydlí a domovní svobodu.

V této oblasti je však nutno dlouhodobě sledovat tendenci zákonodárců a soudů, kteří ve vztahu k energetice a ochraně ovzduší, limitů stanovených Listinou příliš nedbají. 

Zákon připouští kupř. vstup kontrolorů do obydlí za účelem kontrol toho, čím si lidé doma topí. Konkrétně takové zmocnění nalezneme v zákon č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší v § 17 odst. 2 poslední věta: „Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.“). Toto ustanovení tedy umožňuje prolomit základní právo na nedotknutelnost obydlí. 

Toto ustanovení zákona o ochraně ovzduší prošlo dokonce plenárním přezkumem před Ústavním soudem, kdy toto ustanovení bylo Ústavním soudem takřka jednohlasně posvěceno. Z nálezu Pl. ÚS 2/17 si s dovolením vypůjčíme citaci z disentního stanoviska soudce prof. Jaroslava Fenyka, který se řečnicky táže: „Závěrem si kladu otázku, když kvůli kamnům prolamujeme nedotknutelnost obydlí, co bude následovat příště?“

Jakkoliv je intenzita zásahu dosud nepřijaté vyhlášky (která nadto platí pouze pro nouzové a kvazi nouzové stavy) výrazně nižší, než jak je tomu v případě zákona o ochraně ovzduší, je na místě mít zákonná omezení Listinou na paměti pro případ, že by se z hypotetických kontrol měly stát kontroly pravidelné, či snad dokonce iniciované udáním.

Závěr

Navrhovaná Vyhláška vcelku předvídatelným způsobem naznačuje, k čemu by mohlo dojít, v případě, že by se Česká republika skutečně dostala v budoucnu do stavu teplárenské nouze. 

Vymahatelnost této Vyhlášky se zdá být mizivá, nicméně autor si na závěr dovoluje stručné zamyšlení. 

Jestli skutečně dojde k zastavení dodávek plynu, a bude jej takový nedostatek, že bude třeba vyhlásit stav nouze, budou to zřejmě spíše ekonomické dopady takové nouze, které donutí jednotlivce „otočit kohoutkem doleva“, a to daleko spíše než jakákoliv Vyhláška.

Foto: Pixabay

Zdroj: AK Sudolská

^[1] https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSCGYD4PK6

^[2] viz Důvodová zpráva návrhu vyhlášky

^[3] Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům