Aktuálně:

Práce na směny lidem nevadí, chtějí větší svobodu při plánování

06.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Práce na směny lidem nevadí, chtějí větší svobodu při plánování

Na základě průzkumů společnosti Déhora nemají lidé pracující ve směnném režimu dostatek času na soukromý život a často čelí zdravotním

problémům i únavě. Uvítali by proto možnost se na plánování svých směn podílet, aby je přizpůsobili svým potřebám.
Přestože se práce na směny může v mnoha ohledech zdát neoblíbenou a vyčerpávající, podle zkušeností společnosti Déhora, která radí firmám, jak správně směnný režim plánovat s ohledem na zdraví, výkon i osobní život zaměstnanců, většině lidem s určitými výhradami nevadí. Na základě průzkumů, které Déhora u svých klientů provádí, by však podstatná část zaměstnanců uvítala větší svobodu při jejich plánování, aby měli mezi směnami dostatek času na odpočinek nebo rodinu, a také aby byly za sebou řazeny s ohledem na jejich fyzické možnosti.
Více než polovina dotázaných není spokojena s  podmínkami, ve kterých momentálně pracují. Většina z nich sice akceptuje současný systém směnného režimu a uznává, že nemusí často čelit náhlým změnám směn ze strany zaměstnavatele, přesto by ocenili, kdyby si mohli část rozvrhu směn tvořit sami podle svých osobních požadavků. Mnohdy pro ně není jednoduché si například dopředu naplánovat dovolenou. Z průzkumů je současně patrné, že zaměstnancům chybí potřebná doba na zotavení se mezi sériemi směn a to zejména po nočních směnách a tam, kde jsou na danou práci kladeny vyšší fyzické nároky. Nejde tedy jen o dostatek volného času, ale také o to, aby byl kvalitní, když jej tráví s rodinou a přáteli, nebo se věnují dalším společenským aktivitám a koníčkům. Současným negativním trendem, který se většině zaměstnanců směnných provozů nelíbí, je i zvýšený tlak na přesčasové hodiny.
V zahraničí se nám v tomto směru u klientů osvědčil koncept tzv. samoplánování, v rámci kterého umožňuje zaměstnavatel svým zaměstnancům plánovat si směny, ale i případné přesčasové hodiny, podle jejich preferencí a skloubit tak soukromý život s tím pracovním. Věřím, že stejně dobře bude tato metoda fungovat i u našich klientů na českém trhu a uspokojí požadavky jejich zaměstnanců,“ říká Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení společnosti Déhora.
Většina zaměstnanců, kteří se průzkumu účastnili, jsou změnám a inovacím v rámci plánování směn otevřeni. Přiznávají, že rozšířená nabídka směnových modelů a větší flexibilita by mohla jejich firmě pomoci přilákat nové zájemce o práci i zvýšit spokojenost těch stávajících. Koncept tzv. samoplánování by rádo vyzkoušelo až 40 procent dotazovaných,“ dodává Roman Urban, konzultant v české pobočce Déhory.
Lidé pracující na směny si mnohdy neuvědomují, jaký vliv může mít jejich špatné nastavení na biorytmus a zdraví. Vypovídá o tom i zjištění, že více než polovina dotázaných preferuje systém 12hodinových směn, který je například ve srovnání s 8hodinovým neefektivní a nezdravý. Naopak systém 6hodinových směn by volilo jen zanedbatelné procento zaměstnanců, nicméně alespoň „na zkoušku“ by si tuto pracovní dobu rádo otestovalo až 10 procent zaměstnanců. Přitom na základě vědeckým výzkumů i zkušeností Déhory ze zahraničí, je právě tento model co se týče produktivity, efektivity i dopadu na zdraví ideální jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele. „V ČR jsou lidé z hlediska kulturního a historického vývoje zvyklí jen na 8hodinovou nebo 12hodinovou pracovní dobu a na to, že svůj soukromý život musí přizpůsobit striktně a plošně stanoveným podmínkám zaměstnavatele. Svou roli často hraje i neochota něco zaběhnutého měnit, nebo kvůli dojíždění vidí zaměstnanci výhodu v menším počtu směn,“ vysvětluje Urban. Délky směn, jejich druh i řazení za sebou, to vše má nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost, zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 procent vyšší při druhé noční směně, o 17 procent při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 procent.
Mezi nejčastější zdravotní potíže způsobené pracovním zatížením uvedli dotazovaní zaměstnanci zhoršení zraku, bolesti kyčlí, kolen, nohou, zad a hlavy. Tyto obtíže pociťují zejména v druhé polovině směny a někteří i několik hodin či dní po jejím skončení. Při dlouhodobém pracovním vytížení ve směnném režimu trápí zaměstnance poruchy spánku a občasné deprese. To vše může být důsledkem špatně rozvržených, nebo příliš dlouhých směn, nedostatku odpočinku i stresu. Podle očekávání z průzkumů dále vyplývá, že nejnáročnější jsou pro pracující noční směny, které pro člověka představují nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, a naopak ranní směny zvládá většina velmi snadno. Co se týče koncentrace, je nejméně vyhovující druhá polovina noci.
Průzkumy jsou jedním z nástrojů, které Déhora používá u svých klientů pro správné nastavení směn. Při školeních a jednáních s managementem navíc využívá speciálních ukázkových brýlí. Ty dokáží simulovat fyzický stav zaměstnance, který přišel do práce po prohýřené noci, nebo únavu očí po 12hodinové směně či nedostatku světla.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.