Aktuálně:

Pokrok technologií odbourá požadavek na znalost cizího jazyka

24.03.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pokrok technologií odbourá požadavek na znalost cizího jazyka

Obor podnikových služeb již brzy nebude tolik závislý na zaměstnancích, kteří hovoří cizími jazyky.

Dle oborové asociace ABSL totiž do roku 2025 dospějí nástroje pro automatické zpracování přirozeného jazyka tak daleko, že pro řadu pracovních pozic omezí potřebu znalosti cizích jazyků. Důraz bude nadále kladen na expertní znalosti a schopnost rozvíjet se v oblasti technologií.
Z nové studie asociace ABSL, která na českém trhu sdružuje poskytovatele sdílených podnikových služeb, vyplývá, že další pokrok nástrojů pro zpracování přirozeného jazyka změní do roku 2025 požadavky kladené na zaměstnance. Dnes je pro uchazeče o zaměstnání v centrech podnikových služeb základní podmínkou jejich jazykové vybavení. Protože zdejší centra služeb poskytují služby do mnoha zemí světa, jsou často vyžadovány i jazyky méně obvyklé či exotické. „Najít lidi hovořící těmito jazyky není vůbec snadné,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL, a dodává: „S požadavky na jazykové vybavení roste i doba potřebná k nalezení odpovídajícího zaměstnance. Dle našeho nedávného průzkumu se pozice bez požadavků na cizí jazyky obsazují zhruba za čtyři týdny. Už pouhá vyžadovaná znalost angličtiny ale tuto dobu prodlužuje na 6,7 týdne a při požadavku na znalost angličtiny a dalšího jazyka trvá pak nábor až 8,7 týdne, a to proto, že se velmi často musí hledat za hranicemi ČR.“ Centra podnikových služeb v ČR využívají celkem 33 jazyků, takže není divu, že třetinu zaměstnanců představují cizinci.
Pokrok technologií tuto závislost na znalostech cizích jazyků odbourá a usnadní hledání nových zaměstnanců. „Obor bude díky tomu schopen zahrnout více činností, stane se atraktivnějším pro větší množství lidí a jako celek získá na ekonomickém významu,“ vypočítává výhody automatizace překladu Jonathan Appleton.
Triumf automatických překladačů
První automatické překladače pracovaly víceméně metodou „slovo za slovo“ a jejich výsledky se často stávaly předmětem vtipů (i když už tyto nástroje poskytovaly uživateli orientační znalost textu ve zcela neznámém jazyce). Technologie od té doby ale výrazně dospěla. Postupně se v oboru objevila řada technik a přístupů, od překladové paměti po statistickou analýzu textů. Vedle vlastních překladových nástrojů typu Google Translator se rozvíjejí i aplikace, které dokážou v reálném čase (online) zpracovávat mluvenou řeč (např. Apple Siri). Příslušné technologie namísto dřívější statistické analýzy textů stále více využívají strojové učení a umělou inteligenci, což dále zvyšuje využitelnost jejich výsledků. Tyto nástroje se navíc kontinuálně zlepšují. Významnou roli zde hraje i rostoucí výpočetní výkon a specializované procesory, které mají překladové aplikace k dispozici; díky tomu lze např. v praxi používat určité technologie neuronových sítí.
Změny na trhu práce
Automatizace překladu změní nároky na zaměstnance oboru. Na pozicích, které nevyžadují přímé jednání s klienty, budou namísto jazykových znalostí vyžadovány především vyšší technické dovednosti a konkrétní odbornost. Požadavky na znalosti cizích jazyků nadále zůstanou prioritou pro pozice, kde probíhá kontakt s klienty, například v centrech péče o zákazníky. I zde však moderní technologie změní charakter práce. Rutinní komunikaci zvládnou chatboti a zaměstnanci se přesunou na řešení složitějších případů, kontrolu chatbotů či jejich trénink.
O ABSL
Association of Business Service Leaders in the Czech Republic je organizace sdružující společnosti působící v segmentu sdílených podnikových služeb. Jde o segment, který představuje silný zdroj zaměstnanosti v České republice. ABSL vznikla v roce 2013 s cílem podporovat společnosti z oblasti podnikových služeb, sdílet best practises a pomáhat s rozvojem aktivit svých členů i jiných subjektů působících v tomto segmentu. Zároveň ABSL poskytuje podporu zahraničním investorům, kteří chtějí v Česku zřídit svá centra podnikových služeb. Více informací naleznete ZDE.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.