Zatímco celý svět netrpělivě čeká na vakcíny proti koronaviru, nová studie banky HSBC popisuje dvourychlostní zotavení ekonomiky, které může trvat i několik let vzhledem k tomu, že pandemie nově definuje obchodní úspěchy.
Každoroční průzkum Navigator společnosti HSBC, sestavený z názorů více než 10 000 společností ve třiceti devíti zemích a teritoriích, zjistil, že osm procent společností je ziskovějších než před vypuknutím epidemie covid-19 a čtyřicet pět procent očekává návrat k ziskovosti před covidem-19 do konce roku 2021. Na druhou stranu si dvacet osm procent podniků myslí, že tohoto stavu dosáhnou ke konci roku 2022, a dalších jedenáct procent hledí až k roku 2023. Šest procent dotázaných vidí návrat k předkrizové ziskovosti v roce 2024 nebo později.
I přesto, že počet společností očekávajících růst tržeb v příštím roce (šedesát čtyři procent) poklesl o patnáct procentních bodů ve srovnání s minulým rokem, a podíl těch s nulovým růstem se zdvojnásobil, čtyři z deseti (čtyřicet dva procent) podniků očekávají v roce 2021 růst tržeb o více než pět procent. Charakteristickým rysem těchto firem s „vysokým růstem“ je, že téměř všechny (osmdesát devět procent) navyšují své investice. Naproti tomu čtvrtina (dvacet čtyři procent) podniků očekávající nižší tržby plánuje škrty a dva z pěti (čtyřicet dva procent) plánují méně investovat do svého podnikání.
Průzkum vyzdvihuje digitalizaci jako klíčovou během pandemie, což dokládá i fakt, že firmy s „vysokým růstem“ realizují většinu prodejů online. Třetina (třicet dva procent) těchto firem očekává, že vyšší efektivita díky technologiím bude zásadní ve snaze postavit se opět na vlastní nohy. To je mnohem více než u podniků s nižším nebo žádným růstem. Není pak divu, že osmdesát osm procent dotazovaných firem plánuje v příštím roce investovat do digitálních nástrojů a platforem, navíc třetina společností již inovovala své produkty a služby.
Mezi hlavní priority firem s vysokým růstem patří také podpora zaměstnanců. Až devadesát procent dotázaných společností plánuje zvýšit kvalifikaci zaměstnanců a investovat do jejich blahobytu.
Průzkum ukazuje i rostoucí význam odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Převážná většina firem (osmdesát šest procent), si myslí, že snaha zlepšit výsledky na poli udržitelnosti pomůže zvýšit prodeje. Tři ze čtyř firem si stanovily cíle v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a řízení společností se zaměřením na environmentální a sociální část (nárůst o deset a dvanáct procentních bodů od roku 2019).
„Celkový sentiment se mezi firmami ve světě po vypuknutí nákazy zhoršil, nicméně některé závěry průzkumu jsou pro oživení po pandemii povzbuzující. Firmy s vysokým růstem si osvojují nové technologie, soustředí se na kvalitu života zaměstnanců a uvědomují si, že budoucí úspěch silně závisí na závazku k udržitelnosti. To je i případ firem v České republice. V diskusích s našimi klienty vidíme, že společnosti plánující pro budoucnost se zajímají o investice do všech těchto tří oblastí s cílem nejen uspíšit zotavení, ale zároveň se vymezit vůči konkurenci,“ říká Richard Keery, generální ředitel HSBC v České republice.
Podle průzkumu HSBC Navigator mají nejoptimističtější očekávání růstu tržeb firmy z oblasti reklamy, PR a farmacie, následované společnostmi v odvětvích energetiky, chemického průmyslu a technologických služeb. Optimismem příliš neoplývají společnosti v automobilovém průmyslu, telekomunikacích, cestovním ruchu a vzdělávání.
Zhruba polovina podniků očekává, že přeshraniční obchod bude náročnější než před pandemií, i přesto se jejich odhodlání usilovat o mezinárodní příležitosti nezmenšuje. Tři čtvrtiny podniků mají vůči svému mezinárodnímu obchodu v následujících dvou letech pozitivní přístup. Dvě z pěti firem (třicet sedm procent) věří, že rozšíření obzorů a nové zdroje pohledů pomohou zahraničnímu obchodu. Některé se domnívají, že mezinárodní obchod má skrze lokální ekonomiku pozitivní dopad na sociální sféru (třicet procent) a čtvrtina věří, že zahraniční obchod rozvíjí místní infrastrukturu.
Firmy spíše mění své dodavatelské řetězce, než aby vracely výrobu a zpracování do svých domovských zemí, a to raději pomocí diverzifikace (dvacet osm procent), než snížením počtu dodavatelů (dvacet procent). Nicméně dodavatelské řetězce mají stále více působit na regionální úrovni – dvě pětiny firem uvedly, že se zaměřují na dodavatele v jejich regionu. Pokud jde o asijsko-pacifické firmy, pevninská Čína letos předstihla USA jakožto jejich hlavní zahraniční trh.
Foto+Zdroj: Havas PR Prague
Sdílet
Hodnotit
Doporučujeme
Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou
24.04.2026, Autor: Marek Hájek
Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.
Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat
24.04.2026, Autor: red
Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.
Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí
24.04.2026, Autor: red
Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.
Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem
23.04.2026, Autor: Josef Neštický
Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?
Paradox Evropy: Migrantů přibývá, ale nelegální vstupy mizí
23.04.2026, Autor: red
V Evropské unii žije 64 milionů cizinců – historické maximum. Zároveň nelegální překročení hranic kleslo na nejnižší úroveň od roku 2021. Jak si to vysvětlit? A co to vlastně znamená pro budoucnost kontinentu?
Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku
23.04.2026, Autor: Marek Hájek
Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.
Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi
23.04.2026, Autor: red
Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.
Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá
22.04.2026, Autor: Josef Neštický
Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.
Konec pocitového řízení: 4 pilíře, které v roce 2026 rozhodnou o přežití malých firem
21.04.2026, Autor: red
Malé a střední firmy stojí v roce 2026 před čtyřmi velkými výzvami – AI agenty, retencí zaměstnanců, prediktivním finančním řízením a zákaznickou důvěrou. Kdo je zvládne, získá náskok. Kdo ne, narazí na strop.
Když evropské peníze staví čínské autobusy
21.04.2026, Autor: Josef Neštický
Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

