Aktuálně:

Podle seznamu, co největší nákup a hlavně rychle. Nákupní chování se v krizi opět mění

04.11.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Podle seznamu, co největší nákup a hlavně rychle. Nákupní chování se v krizi opět mění

Nákupní chování Čechů se pod vlivem koronavirové krize opět mění. Na konci září se Češi, podobně jako před první vlnou pandemie, výrazně předzásobili: prodeje obchodů s potravinami se zvýšily o devatenáct procent, na jaře před prvním lockdownem to bylo o dvacet jedna procent.
Průměrná velikost nákupu se zvýšila o patnáct procent a vzrostl i počet transakcí, a to o tři procenta. Téměř identicky přitom Češi nakupovali i před vypuknutím první vlny koronakrize letos na jaře. Vyplývá to z dat agentury Nielsen pro Plzeňský Prazdroj.
Experti nyní očekávají návrat k nákupnímu chování, jaké jsme zažili při prvním lockdownu v březnu a dubnu. Tehdy podle průzkumu společnosti Dunnhumby (nákupní myšlení v ČR) lidé snížili počet nákupů-zatímco před krizí nakupovala většina lidí (padesát čtyři procent) jednou za dva až tři dny, v krizi lidé nejčastěji chodili na nákup v rozmezí čtyř až šesti dnů (třicet čtyři procent lidí), čtvrtina z nich dokonce jen jedenkrát týdně. Data tak ukazují, že aktuální rozhodnutí vlády o zavření obchodů v neděli současné nákupní zvyky ovlivní méně, než by tomu bylo v době mimo krizi.
Čím méně chodíme na nákupy, tím je pro nás důležitější se na ně připravit. Zatímco v běžném životě si detailní nákupní seznam dělá třetina lidí, v době lockdownu pečlivě plánuje nákup sedmdesát procent z nás. Odpadají naopak nákupy malého množství položek učiněné z náhlého rozhodnutí. Klesá také počet navštívených obchodů. V době mimo krizi lidé v běžném týdnu navštěvují nejčastěji tři a více různých obchodů (šedesát osm procent lidí), v krizi pak nanejvýš dva různé prodejce (osmdesát čtyři procent lidí). Lidé pak v době koronavirové pandemie vyhledávají nejčastěji výrobky českých a lokálních producentů (osmdesát šest procent) a více se spoléhají na zavedené značky a produkty (osmdesát procent). Mnohem méně jsou v době předzásobení citliví na cenu, nevyčkávají na slevové akce, jako by to u svého oblíbeného zboží dělali za běžných okolností.
Pokud jde o pivo, lidé v obchodech podle průzkumu nahrazují pouze malou část spotřeby z uzavřených hospod. Celkové prodeje piva koncem září narostly v rámci předzásobení podle průzkumu o patnáct až dvacet procent. Říjen, kdy se postupně omezily prodeje v hospodách, byl ale podle obchodního ředitele Prazdroje Tomáše Mráze v porovnání s jarním lockdownem v obchodech výrazně slabší. Na jaře se do obchodu „přelilo“ každé čtvrté nevypité pivo v hospodě, nyní je to výrazně méně. Situace je odlišná, do obchodů chodí méně lidí, a to se projevuje i na prodejích baleného piva, které už nerostou tak, jako před půl rokem.
Většina nákupních zvyků se s krizí mění jen dočasně a platilo to i pro jarní koronakrizové období. Toto pravidlo má ale své výjimky. Během první vlny si spousta nových zákazníků vyzkoušela nákup potravin online a část z nich u této formy zůstala i po omezení restrikcí. Prazdroj se proto aktuálně soustředí na plynulé a efektivní zásobování internetových obchodů a zintenzivňuje i další rozvoj tohoto sektoru. „Nedávno jsme pomohli rozjet největší tuzemské prodejní skupině Coop její vlastní internetový obchod, který se soustředí na plynulé zásobování zejména menších měst a obcí. Chceme, aby byly naše produkty pro spotřebitele stále dostupné,“ říká Tomáš Mráz.
TOMÁŠ MRÁZ, obchodní ředitel Prazdroje
Foto+Zdroj: Svengali Communications


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.