Aktuálně:

Počet pracovních míst vytvořených exportem do zemí mimo EU vzrostl

13.09.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Počet pracovních míst vytvořených exportem do zemí mimo EU vzrostl

V roce 2020, tedy roce kdy začala pandemie COVID – 19, vzrostl celkový počet pracovních míst v EU vytvořených exportem do nečlenských států. Mezinárodní obchod lze bezpochyby označit za jeden z nejdůležitějších faktorů pro fungování celé ekonomiky a jinak tomu není ani v tomto případě.

Celkově totiž v roce 2020 podpořil export do nečlenských zemí Unie 29,9 milionů pracovních míst, což je nárůst o 300 tisíc pracovních míst oproti předchozímu roku 2019. Tato zaměstnanost pak tvořila přibližně 14% celkové unijní zaměstnanosti, jež je reprezentována 206 miliony zaměstnanců. Jeden ze sedmi zaměstnaných evropských občanů tak pracoval právě díky exportu.

Vývoz z EU pak podpořil v roce 2020 vytvoření přidané hodnoty ve výši 1 962 miliard EUR, což odpovídá 16 % celkové přidané hodnoty vytvořené v EU, jenž dosáhnul celkové výše 12 032 miliard EUR. Těchto pozitivních makroekonomických výsledků členské státy EU dosáhly, i když hodnota obchodu mírně klesla, a to z 2 606 miliard EUR v roce 2019 na 2 438 miliard EUR v roce 2020. 

Dominance zakládajících států

Právě tři největší zakládající státy Evropské Unie benefitují z obchodních smluv Evropy a ostatních států nejvíce. Dominanci můžeme pozorovat zejména u Německa, kde je export zodpovědný za vytvoření 7,4 milionů pracovních míst.  Tato hodnota je pak dokonce vyšší než zaměstnanost vytvořená exportem v druhé Francii (3,5 milionů) a třetí Itálii (3,4 milionů) dohromady. Na tyto tři členské státy pak dokonce dohromady připadala téměř polovina (48 %) zaměstnanosti v EU vytvořené vývozem do zemí mimo EU.

Graf: Podíl zaměstnanosti vytvořené exportem na celkové zaměstnanosti 2020

Zdroj: Eurostat

Naopak nejmenší procentuální podíl exportem vytvořených pracovních míst na celkové zaměstnanosti můžeme pozorovat v Chorvatsku a Řecku, kde je export zodpovědný za vytvoření 9 % respektive 10 % míst. Ekonomiky těchto států jsou totiž dominantně závislé na cestovním ruchu a spíše než volný pohyb zboží je pro ně důležitý volný pohyb osob.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.