Aktuálně:

Optimální cena stravenky stoupla na 211 korun. Vystačí na oběd i v nejdražších regionech

04.01.2024, Autor: Laura Šuleková

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Optimální cena stravenky stoupla na 211 korun. Vystačí na oběd i v nejdražších regionech

Oproti loňskému roku se jedná o navýšení tzv. nominální hodnoty stravenky o 17 Kč, tedy necelou desetinu původní hodnoty. Od ledna přitom za obědy podle Edenred Restaurant Indexu průměrně utrácíme zhruba o 5 % více, ceny rostly především v první polovině roku, během podzimu v některých regionech dokonce naopak pozvolna klesaly. Ve Zlíně za obědy utratíme zhruba 164 Kč, v Praze 209 Kč. Podobným vývojem si prošly i ceny na Slovensku, za oběd zde strávnici zaplatí lehce přes 8 eur. 

Podobně jako v loňském roce i letos Ministerstvo práce a sociálních věcí v nové vyhlášce (č. 398/2023 Sb.) schválilo navýšení optimální (nominální) hodnoty stravného. Pokud si zaměstnanec i nadále bude na stravenky přispívat do výše 45 %, optimální stravenka bude činit 211 korun. Zbylých 55 % (116 Kč) uhradí zaměstnavatel. Hodnota se odvíjí od výše stravného na pracovních cestách a představuje částku, která je pro zaměstnance i zaměstnavatele nejvýhodnější. „Pokud vezmeme do úvahy průměrnou útratu v době obědů, která dosahuje téměř 185 korun, pokryje nominální hodnota náklady na stravu i v nejdražších regionech. Zaměstnavatelé tak mají i v letošním roce cílený nástroj v podobě pravidelného stravování zaměstnanců, které ve výsledku přispívá k jejich vyšší spokojenosti a vyššímu pracovnímu výkonu,“ komentuje Petr Vágner, obchodní ředitel společnosti Edenred

V porovnání s loňským lednem narostla optimální hodnota stravenky zhruba o desetinu – tehdy částka dosáhla hodnoty 194 Kč. Vývoj ekonomických ukazatelů si v průběhu roku 2022 vyžádal dokonce dvě úpravy cen stravenek, kvůli inflaci se jejich cena tehdy zvedla v součtu o 44 korun. Vývoj za minulý rok tolik razantní není. Podle dat Edenred Restaurant Indexu, který průměrnou útratu z benefitních karet v době oběda sleduje, však ceny stále mírně rostou. Neplatí to ale pro všechny regiony.

V Praze dráž, v Liberci levněji

Na rozdíl od první poloviny roku lze vývoj ceny obědů v krajských městech za poslední měsíce obsáhnout v jednotkách korun. Dvousetkorunovou hranici atakuje Brno, kde strávníci za oběd v průměru zaplatí přes 197 Kč. Jediným městem, kde zaměstnancům dvě stokoruny na oběd již nestačí, tak zatím stále zůstává Praha – s průměrnou útratou bezmála 209 Kč, tedy zhruba o 10 korun více než před rokem. Naopak mírný pokles dlouhodobě pozorují obyvatelé Liberce, kde obědy stojí téměř 189 Kč. „Nejvyšších cen oběda dosáhla většina regionů během letních prázdnin, které završily období poměrně razantního zdražování. Ve čtvrtém kvartále loňského roku se již ceny měnily jen mírně. V některých městech se dokonce vrátily na dubnové či květnové hodnoty,“ doplňuje Petr Vágner.

Téměř identickým vývojem si prošly i ceny obědů u našich zahraničních sousedů. Nejdražší polední menu na Slovensku podle dat z plateb Edenred card je v současnosti v trnavském kraji, kde za něj v restauraci či kantýně strávníci nechají v průměru 8 eur a 87 centů. Dlouhodobě nejvyšší částky za oběd ale platili v loňském roce obyvatelé košického regionu, v srpnu to bylo dokonce 9,32 eur. Nižší ceny byly zaznamenány naopak v Trenčíně nebo Banské Bystrici. Částkám odpovídá i optimální hodnota stravenky na Slovensku – ta činí 7,6 eur, tedy zhruba 186 Kč. Na rozdíl od Česka zde ale dochází k úpravě této hodnoty automaticky, a to vždy když náklady na stravování stoupnou alespoň o 5 %.

Nový potenciál pro motivaci zaměstnanců

Navýšení optimální hodnoty stravného je pozitivní zprávou i pro zaměstnavatele. Až 70 % z částky, kterou se svým zaměstnancům rozhodnou poskytnout, totiž nemusí danit (maximálně však do výše 55 % z celkové částky, tedy oněch 116 korun). Nevztahuje se na ni také zdravotní ani sociální pojištění. „Podle evropských průzkumů téměř polovina zaměstnanců u nás i v zahraničí obědvá častěji díky podpoře od zaměstnavatele. Vybírají si díky tomu také zdravější ingredience a pokrmy. Firmy tedy mají ve svých rukou důležitý nástroj k motivaci zaměstnanců k vyváženému stravování, který je flexibilní a přitom adresný,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Foto: Pixabay

Zdroj: DFMG 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.