Digitální technologie před koronavirovou pandemií ve výuce běžně používalo jen osmnáct procent českých škol. Podle průzkumu České školní inspekce zase pětina škol po zavedení online výuky nemohla komunikovat se třetinou svých žáků.
Nejčastěji (ze čtyřiceti procent) kvůli chybějícím počítačům či připojení k internetu. Jen čtvrtina českých učitelů se přitom cítí připravena na využití ICT ve výuce. To je v celoevropském srovnání podle projektu Evropa v datech jedno z nejnižších čísel. Online výuka i využití moderních technologií ve školách ale obecně naráží také na podfinancovanost školství. Nižší veřejné výdaje na jednoho školáka mělo v EU v posledních letech už jen Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko.
Naprostá většina českých škol přešla na jaře kvůli koronaviru na dálkovou výuku přes internet. Mezi necelými pěti tisíci řediteli základních a středních škol oslovených Českou školní inspekcí se však našlo zhruba tisíc, jejichž škola nemohla online komunikovat asi se třetinou svých žáků. A přibližně ve stovce škol se do online vzdělávání zapojila méně než polovina školáků. „Bez online komunikace se školou zůstal zhruba každý šestý žák základní školy, v některých středoškolských oborech dokonce jedna pětina žáků. Jedná se tedy zhruba o dvě stovky tisíc žáků základních a středních škol,“ říká Lenka Hečková, vedoucí expertního týmu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).
Technologie chybí hlavně na Karlovarsku a Liberecku
Žákům podle čtyřiceti procent základních škol nejčastěji chybělo připojení k internetu či počítač. Nejhůře je na tom v tomto ohledu Karlovarský a Liberecký kraj. „Karlovarsko patří mezi nejslabší regiony i podle celoevropského srovnání Eurostatu. Patří do dvacítky unijních regionů s nejnižším podílem domácností s připojením k internetu. Konkrétně v tomto regionu se jedná o 79 procent domácností,“ vysvětluje Irena Honsnejmanová z projektu Evropa v datech. Online vzdělávání však hraje v Evropě do karet fakt, že ve všech zemích mají domácnosti s nezletilými dětmi připojení k internetu častěji (98 procent) než zbytek obyvatelstva (87 procent). Česko se s 97 procent pohybuje lehce pod průměrem, o jeden procentní bod níže je ještě Slovensko.
Složitější situaci mají děti z chudších rodin
Se žáky nezapojenými do online výuky mohli učitelé komunikovat alespoň přes telefon, anebo jim učivo předat v „papírové podobě.“ Do hry však vstoupily ještě další vlivy. Významným faktorem byla také nízká motivace některých žáků ke vzdělávání nebo nižší podpora ze strany rodičů. Nejsložitější situace je v regionech s nízkým socioekonomickým statusem a ve vyloučených lokalitách. „Rodin s dětmi do dvanácti let je zhruba 1,2 milionu. V polovině z nich oba rodiče – v případě samoživitelek a samoživitelů jeden – pracují. Péče o předškolní nebo školní děti tak v době opatření proti koronavirové epidemii výrazně změnily každodenní organizaci dne. Rodiče, především matky, musely nějak skloubit péči o děti, domácí vzdělávání a pracovní nasazení,“ dodává Martin Buchtík, ředitel analytického ústavu STEM.
Například ČOSIV tak evidovala téměř deset tisíc dětí, s nimiž se školám nepodařilo navázat komunikaci žádným způsobem. Jejich vzdělávání tedy v době pandemie nebylo realizováno vůbec. „Pomyslné nůžky mezi dětmi z funkčních rodin a dětmi z problémového prostředí se kvůli koronaviru ještě více rozevřely. Situace spojená s pandemií zkrátka nejdramatičtěji dopadla na ty, kteří byli ohroženi už předtím. Jako klíčové se ukazuje zmapování potřeb, mobilizace kapacit a zaměření podpory tam, kde jsou problémy největší,” říká Ondřej Zapletal, ředitel Nadace České spořitelny. Ta zřídila pětadvacetimilionový fond na podporu dětí žijících v chudobě, na ubytovnách, dětí samoživitelek či dětí potýkajících se s domácím násilím.
Většina učitelů si na moderní technologie netroufne
Na straně učitelů hraje roli v online výuce dostupnost a zvládání digitálních technologií. Podle zprávy školní inspekce totiž jen osmnáct procent ředitelů středních škol uvedlo, že na jejich škole tyto technologie využívala většina učitelů už předtím. Na prvním stupni je ale před pandemií nepoužívalo dvacet jedna procent učitelů vůbec. „Na využívání digitálních technologií ve výuce se podle průzkumu OECD cítí být dobře připravených jen 28 procent českých učitelů. Průměr ve vyspělých zemích je přitom 43 procent,“ doplňuje Irena Honsnejmanová z projektu Evropa v datech. Na školení učitelů a dalších pracovníků a částečně i vybavení škol lze využívat peníze z evropských fondů. Prostředky na techniku, její správu a obnovu však školství musí hledat i jinde.
Školám i rodinám pomáhá nová iniciativa
V době online výuky proto vznikla iniciativa organizace Česko.Digital nazvaná Učíme online, jejíž dobrovolníci pomáhají školám po celém Česku. V první polovině letošního roku také shromáždila přes tisíc počítačů pro potřebné rodiny, které ve spolupráci s Člověkem v tísni, Nadací SF a Eduzměnou předává novým majitelům. „Naši organizaci ze svého krizového fondu podpořila Nadace České spořitelny, díky které budeme moci v naší pomoci pokračovat dlouhodobě a podpořit tak více škol i potřebných rodin,” říká koordinátorka projektu Eva Pavlíková. Na podfinancovanost českého školství ukazují i celoevropská data. Veřejné výdaje měřené procenty HDP u nás dlouhodobě patří k nejnižším a ke zlepšení dochází až v poslední době. Méně peněz v přepočtu na jednoho žáka v EU dlouhodobě investovalo už jen Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko.
Infografiky:
Distanční vzdělávání v dubnu 2020: https://tabsoft.co/32cl3qz
Žáci a moderní technologie ve škole: https://tabsoft.co/35l1uhO
Připravenost učitelů na ICT ve výuce: https://tabsoft.co/33fTkV0
Učitelé a ICT školení: https://tabsoft.co/329Q3aE
Domácnosti s připojením k internetu: https://tabsoft.co/3idJA42
Důvody domácností bez internetu: https://tabsoft.co/3bCAD1K
Výdaje na školství v % HDP: https://tabsoft.co/3bI6mOQ
Roční výdaje na jednoho žáka ZŠ: https://tabsoft.co/2FcmAnJ
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark side
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
