Aktuálně:

Od bankrotu k předsednictví Euroskupiny: Jak se Řecko vrátilo z propasti

14.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Od bankrotu k předsednictví Euroskupiny: Jak se Řecko vrátilo z propasti

Země, která ještě před deseti lety balancovala na pokraji vyloučení z eurozóny a stala se symbolem evropské dluhové krize, nyní vede orgán, který ji tehdy zachránil před bankrotem. Kyriakos Pierrakakis, dvaačtyřicetiletý řecký ministr hospodářství a financí, se stal šéfem Euroskupiny – neformálního, ale mocného fóra ministrů financí eurozóny.

Ironie osudu? Právě Euroskupina byla před dekádou místem, kde se rozhodovalo o třech záchranných balíčcích pro Řecko. Pierrakakisův předchůdce v úřadu ministra financí tehdy prohlásil, že Euroskupina je místo vhodné jen pro psychopaty. Dnes Atény prezentují sebe sama jako vzorový příklad fiskální disciplíny.

Čísla, která mluví za vše

Řecko dramaticky snížilo svůj dluh na zhruba 147 procent HDP – stále nejvyšší číslo v eurozóně, ale výrazně lepší než v nejhorších letech krize. Ekonomika roste rychleji než průměr eurozóny, nezaměstnanost klesla na 8,2 procenta, nejníže od roku 2009. Evropská komise odhaduje růst HDP na 2,1 procenta v roce 2025 a 2,2 procenta v roce 2026.

Pierrakakis porazil v souboji o předsednictví belgického místopředsedu vlády Vincenta Van Peteghema, přestože byl zpočátku považován za outsidera. Absolvent Harvardu a MIT se nejprve proslavil jako ministr digitální správy, kde dohlížel na modernizací zaprášené řecké byrokracie. Digitalizace všeho od zasedání vlády po lékařské recepty z něj udělala jednoho z nejpopulárnějších ministrů – natolik, že řecká média ho často zmiňují jako pravděpodobného Mitsotakisova nástupce.

Techokrat s politickou vizí

Pierrakakis není typickým členem vládnoucí středopravicové strany Nová demokracie. Jeho politické kořeny jsou socialistické – od roku 2009 působil jako poradce středolevé strany PASOK, právě když Řecko propadlo do finanční krize. Byl jedním z řeckých technokratů vyjednávajících s věřiteli. K Nové demokracii přešel v roce 2016, protože sdílel politickou vizi s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem.

„Moje generace byla formována existenční krizí, která odhalila sílu odolnosti, cenu samolibosti, nutnost reforem a strategický význam evropské solidarity,“ napsal Pierrakakis v motivačním dopise pro kandidaturu na šéfa Euroskupiny. „Náš příběh není jen národní; je hluboce evropský.“

Tato věta není prázdnou frází. Řecké oživení stojí na kombinaci tvrdých reforem, strukturálních změn a efektivního využití evropských fondů. Země se zaměřila na zlepšení podnikatelského prostředí, digitalizaci a přechod na zelenou energii. Vláda hospodaří s primárním rozpočtovým přebytkem a urychlila plány na splacení dluhů věřitelům – Pierrakakis slibuje dostat dluh pod 120 procent HDP před rokem 2030.

Přinejmenším symbolicky vypovídá i to, že Řecko v roce 2025 představilo plány na modernizaci armády v hodnotě přes 25 miliard eur. Země, která ještě nedávno nemohla splácet důchody, nyní investuje do budoucnosti.

Řecký příběh ukazuje, že i zdánlivě beznadějné situace mohou mít happy end – ovšem za cenu bolestivých reforem a let úsporných opatření. Pierrakakisovo zvolení šéfem Euroskupiny není jen osobním úspěchem mladého politika. Je to signál, že Evropa je ochotná dát šanci těm, kdo prokázali, že se dokážou změnit. Stane se řecká zkušenost inspirací pro další země v potížích, nebo jen výjimkou potvrzující pravidlo?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?