Aktuálně:

Objem investic do komerčních nemovitostí ve střední a východní Evropě v loňském roce poklesl

24.02.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Objem investic do komerčních nemovitostí ve střední a východní Evropě v loňském roce poklesl

Objem investic do nemovitostí ve střední a východní Evropě v roce 2020 poklesl oproti předchozímu roku o třicet dva procent na 9,7 miliardy eur.


Více než padesát sedm procent z této částky připadá na Polsko (5,6 miliard eur), za kterým následují Česká republika (1,5 miliardy eur), Maďarsko (1,25 miliard eur), Rumunsko (900 milionů eur) Slovensko (cca 520 milionů eur).
Celkový objem investic v České republice poklesl dokonce o padesát dva procent na 1,5 miliardy euro oproti roku 2019, který byl naopak nadprůměrný, když celkový objem investic dosáhl 3,1 miliardy eur.
„I navzdory globální nejistotě způsobené pandemií koronaviru si zachovaly země střední a východní Evropy přitažlivost pro fondy, které jsou aktivní v oblasti komerčních nemovitostí. Pokles investic byl způsoben nejen dopady koronaviru, ale také nedostatkem projektů k prodeji. Výhled pro letošní rok je poměrně optimistický, obzvláště v sektoru průmyslových nemovitostí, bude ale záležet na úspěšnosti globálního vakcinačního programu,“ vysvětluje Mike Atwell, vedoucí oddělení kapitálových trhů JLL v České republice a zemích střední a východní Evropy.
Graf 1: Objem investic do komerčních nemovitostí v regionu CEE v letech 2015 – 2020

 Zdroj: CEE Investment Market Report, leden 2021

V první polovině roku, především v prvním čtvrtletí, ještě dobíhaly transakce z konce roku 2019, který byl z hlediska investic třetím nejsilnějším rokem za posledních deset let. Na začátku první vlny pandemie se mnozí investoři domnívali, že se bude jednat jen o krátkodobé omezení a vše se vrátí do normálu v druhé polovině roku, což se nestalo a vedlo to ke zpomalení investiční aktivity. V první polovině roku dosáhly investice 756 milionů eur (transakce portfolia Residomo za 1,3 miliard eur nebyla zahrnuta) a ve druhé půlce roku poklesly na 737 milionu eur.
„I přes pokles investiční aktivity se investoři v druhé polovině roku zaměřovali především na prémiové kanceláře a průmyslové projekty s kvalitními nájemci s dlouhodobými smlouvami, které přináší stabilní příjmy. U těchto segmentů vidíme pevné ceny, které se nemění ani pod tlakem pandemie. Je to dáno také současným nedostatkem nabízených projektů na trhu,“ doplňuje Mike Atwell z JLL.
Přestože podle průzkumů z domova pracovala v podzimní vlně téměř polovina Čechů a na home office poslala alespoň část svých zaměstnanců devět z deseti firem, čísla ukazují, že největší zájem byl v roce 2020 mezi investory o kanceláře. Tento segment dosáhl čtyřicet sedm procent z celkového investičního objemu. Prim na trhu v loňském roce hrál prodej projektu Churchill Square společnosti Penta Investments do rukou investorů Českomoravská Nemovitostní a Corporate Finance House Group za 153 milionů eur.
Oblast retailu byla velmi citelně zasažena pandemií COVID 19, přesto investoři utratili za obchodní centra 407 milionů eur. Velký zájem byl především o retailové parky s dlouhodobými nájemci mimo turistické oblasti. Největší transakcí v druhé polovině roku byl prodej obchodního centra Central Kladno, které prodala společnost Crestyl společnosti Portiva za přibližně sedmdesát milionů eur. Zajímavý obchod se odehrál v Brně, kde Římsko-katolická diecéze Brno koupila od Generali obchodní dům Velký Špalíček v centru města za zhruba třicet milionů eur. 
Silný zájem investorů pocítily také logistické a průmyslové areály a to především ve druhém pololetí, tedy v průběhu druhé vlny pandemie koronaviru, kdy se objem investic oproti předchozímu pololetí více než zdesetinásobil. Celkem investoři nakoupili průmyslové nemovitosti za 198 milionů eur. Největší transakci zaznamenali singapurští investoři zastoupení fondem GLP, kteří koupili od developerské skupiny Goodman kompletní portfolio skladových prostor ve střední a východní Evropě. V Česku tam patří skladové areály v Mladé Boleslavi a v Jažlovicích u Prahy za cca. 120 milionů eur.
Tabulka 1: Procentuální rozložení objemu investic do komerčních nemovitostí dle sektorů v ČR (2018 – 2020)

PROCENTUÁLNÍ ROZLOŽENÍ OBJEMU INVESTIC DLE SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE
Rok Celkem, mil. EUR Office Retail Industrial
2018 2 513 42% 29% 23%
2019 3 103 47% 19% 9%
2020 1 493 47% 27% 13%

 Zdroj: JLL, únor 2021
 Tabulka 2: Objem investic do komerčních nemovitostí podle sektorů v ČR (2018 – 2020)

OBJEM INVESTIC DLE SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE
Rok Celkem, mil. EUR Office, mil. EUR Retail, mil. EUR Industrial, mil. EUR
2018 2 513 1 067 726 583
2019 3 103 1 445 587 292
2020 1 493 703 407 198

Zdroj: JLL, únor 2021
Graf 2: Podíl investic v jednotlivých sektorech v ČR za celý rok 2020

Zdroj: JLL, únor 2021

„Pokles investic byl v minulém roce nevyhnutelný a jeho úroveň v České republice v podstatě kopírovala situaci ve většině západoevropských zemích. Chuť investorů nakupovat v České republice je stále velmi vysoká a objem investic by mohl být mnohem větší, pokud by bylo k prodeji více realitních projektů. Většina stávajících vlastníků ale raději chytře vyčkává, nenabízí své projekty k prodeji a aktivně se snaží udržet nebo zvýšit jejich hodnotu,“ vysvětluje Andrew Peirson, ředitel společnosti JLL pro Českou republiku.
Výnosy špičkových kancelářských budov v Praze se pohybují na úrovni 4,25 procent, což je na stejné úrovni jako v roce 2019. Obchodní centra dosahovala v loňském roce 5,25 procent a průmyslové nemovitosti přináší roční zhodnocení také 5,25 procent.
Foto: Pixabay.com
Zdroj: PeprConsulting


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.