Aktuálně:

Nezaměstnanost roste, ale panika není na místě. Trh práce si bere podzimní pauzu

11.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nezaměstnanost roste, ale panika není na místě. Trh práce si bere podzimní pauzu

Nezaměstnanost v Česku v říjnu mírně vzrostla na 4,6 procenta. Oproti září jde jen o drobný skok o desetinu procentního bodu, přesto jsme se tím dostali na nejvyšší hodnotu od roku 2017. Co stojí za tímto vývojem a co z něj plyne pro českou ekonomiku, která se ještě pořád hledá mezi inflací, úbytkem zakázek a opatrností firem?

Podzimní korekce, ne zvrat trendu

Podle údajů Úřadu práce ČR bylo ke konci října bez zaměstnání 340 509 lidí, tedy o 2 584 víc než v září. Počet volných pracovních míst klesl pod hranici 94 tisíc. V průměru tak na jedno místo připadají zhruba 3,6 uchazeče. Na papíře to možná vypadá hrozivěji, než to ve skutečnosti je – jak upozorňuje Úřad práce, jde především o přirozenou sezonní korekci. S podzimem končí sezónní práce, na úřady se po létě přidávají absolventi a lidé ze stavebnictví či zemědělství zkrátka čekají na jaro. Přinejmenším částečně tedy jde o tradiční jev, nikoli dramatickou změnu trendu.

Regionální rozdíly se dál prohlubují

Praha si drží svou pozici s mírou nezaměstnanosti 3,5 %, zatímco severní a severovýchodní regiony zůstávají problémovými oblastmi. V Ústeckém kraji dosahuje nezaměstnanost 6,9 %, v Moravskoslezském 6,4 %. Nejvyšší čísla z okresů drží Mostecko (9,7 %) a Karvinsko (9,4 %). Na opačné straně republiky je situace o poznání příznivější – okresy Praha-východ, Praha-západ či Rychnov nad Kněžnou mají nezaměstnanost pod třemi procenty. Jinými slovy, nůžky mezi regiony se v Česku znovu rozevírají, a to i navzdory rekordním objemům rekvalifikací, které stát letos podpořil.

Trh práce se ochlazuje, ale drží

Česká republika si navzdory mírnému růstu nezaměstnanosti udržuje jednu z nejnižších hodnot v Evropské unii. Na rozdíl od doby před několika lety však už trh práce není přehřátý. Opravdu nenajít zaměstnance „ani pod kamenem“ platilo spíš v roce 2019 než dnes. Zpomalení ekonomiky, útlum části průmyslu a opatrnější firemní investice znamenají menší poptávku po pracovní síle. Z druhé strany se do statistik promítá i větší ochota lidí měnit obory – letos prošlo rekvalifikací přes 114 tisíc uchazečů.

Co bude dál?

Nezaměstnanost může během zimy mírně růst. Konec stavební sezóny a nižší ekonomická aktivita bývají v Česku tradičně slabším obdobím. V roce 2026 pak může rozhodnout tempo oživení ekonomiky i úspěch vládních programů na podporu zaměstnanosti starších pracovníků.

Trh práce tedy nekolabuje, jen se nadechuje po mimořádně napjatých letech. Otázkou zůstává, zda se české firmy naučí využívat toto klidnější období k inovacím a zapojení lidí, na které dosud nezbylo místo – namísto toho, aby dál čekaly, až „to přejde“.

Zdroj info: Úřad práce ČR, mpsv.cz, csu.gov.cz

Autor: Josef Neštický

Foto:  Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?