Aktuálně:

Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

21.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

Německá ekonomika se ocitá na křižovatce. I když ve druhém čtvrtletí 2025 zaznamenala pokles HDP o 0,3 %, nové údaje o růstu průmyslové výroby a optimismus centrální banky naznačují, že technická recese – tedy dva po sobě jdoucí poklesy – nemusí přijít. Jaké jsou skutečné vyhlídky a co to znamená pro nás v Česku, kde na německém trhu stojí a padá velká část našeho exportu?

Německo a jeho ekonomická křižovatka

Německo, dlouho považované za motor Evropy, se nyní nachází v nejisté situaci. Ve druhém čtvrtletí 2025 klesl jeho hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 %. Stačí další pokles v následujícím čtvrtletí a jsme v technické recesi – oficiálně definované jako dva po sobě jdoucí poklesy HDP. Ale je tu naděje. Průmyslová výroba v červenci vzrostla o 1,3 %, což podle analytiků ifo Institutu signalizuje možné oživení. Bundesbank tvrdí, že recese se dá vyhnout. Je to reálná naděje, nebo jen přání?

Historická ozvěna

Podívejme se na minulost, protože ta nám často ukazuje, co můžeme čekat. Německo zažilo v roce 2020 během pandemie dramatický propad HDP o 5 %, nejhorší od finanční krize 2008–2009. Tehdy vláda zareagovala masivními stimuly za 300 miliard eur a programem Kurzarbeit, který zkrácením pracovní doby a státní podporou mezd zachránil miliony pracovních míst. Dnes čelí ekonomika jiným výzvám – energetické krizi, vysokým úrokovým sazbám a obchodním tlakům, například americkým clům. 

Aktuální čísla

Inflace v Německu v srpnu 2025 dosáhla 2,2 %,což je nad cílem Evropské centrální banky, ale ne dramaticky. Jádrová inflace, která vylučuje volatilní položky jako energie, je o něco vyšší – 2,7 %. Nezaměstnanost se drží na 6,3 %, což je podle Bundesbank nejvyšší úroveň od září 2020, s téměř 3 miliony nezaměstnaných z celkových 45,8 milionu zaměstnaných. Na druhé straně index ekonomického sentimentu ZEW v září 2025 stoupl na 37,3 bodu z předchozích 34,7, což naznačuje, že finanční experti začínají věřit v lepší zítřky. Prognózy růstu HDP pro letošní rok se pohybují od stagnace (0 %) až po mírný růst 0,8 %, jak odhaduje například Institut pro hospodářský výzkum v Halle (IWH). Pro roky 2026–2027 se čeká oživení na 1,1–1,6 %.

Co brzdí a co pohání?

Proč je Německo v takové nejistotě? Hlavními brzdami jsou vysoké ceny energií, které tíží průmysl, a geopolitické napětí, včetně amerických cel, která omezují export. K tomu přidejme strukturální problémy – nedostatek pracovních sil, pomalou digitalizaci a byrokracii. Na druhé straně vláda kancléře Friedricha Merze přichází s ambiciózním plánem: investiční fond až 500 miliard eur na infrastrukturu a obranu. Podle Deutsche Bank by to mohlo být tím správným impulsem, pokud se podaří peníze efektivně využít. Ale jak říkají skeptici z Kolínského institutu IW, bez hlubších reforem může být i tato injekce jen dočasnou náplastí.

Česká závislost na německém motoru

Teď se podívejme blíže domů. Německo není jen soused, je to náš klíčový obchodní partner. Podle statistik za rok 2024 směřovalo do Německa zboží za 83,52 miliardy USD, zatímco import z Německa činil 46,63 miliardy USD. Hlavní položky? Automobily, podvozky, motory – jen za první polovinu roku 2025 jsme vyvezli motorová vozidla za 859 milionů eur. Zhruba 30 % našeho exportu míří za západní hranice. Zpomalení poptávky v Německu může znamenat méně zakázek pro české firmy, nižší výrobu a tlak na pracovní místa. Na druhou stranu, společné projekty, jako výroba tanků Leopard 2A8, ukazují, že strategická spolupráce může některé dopady zmírnit.

Budoucnost

Kam to všechno směřuje? Optimistický scénář, jak ho vidí Bundesbank, počítá s tím, že průmyslové oživení pokračuje a vládní investice nastartují růst HDP nad 1 % ještě letos, s dalším zrychlením v letech 2026–2027. Naopak pesimisté z německého ministerstva hospodářství varují, že pokud se nepodaří zvládnout energetickou krizi a globální tlaky, recese může přijít – a s ní vyšší nezaměstnanost a omezení investic. Pro nás v Česku je klíčové, abychom se nepřipoutali jen k německému trhu. Diverzifikace exportu a posílení sektoru služeb či technologií s vyšší přidanou hodnotou by mohly být naší pojistkou. 

Německo stojí na rozcestí. I když data naznačují, že by se mohlo technické recesi vyhnout, cesta k opravdovému oživení je plná překážek. Pro Českou republiku, která je na německé ekonomice existenčně závislá, to znamená nejen sledovat vývoj za hranicemi, ale také hledat nové cesty, jak se na souseda tolik nespoléhat. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Bundesbank, Evropská komise, IWH, Euractiv.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?