Aktuálně:

Německo a drony pro Kyjev: Technologická revoluce nebo riskantní krok?

27.07.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Německo a drony pro Kyjev: Technologická revoluce nebo riskantní krok?

Německo se stává klíčovým hráčem v podpoře Ukrajiny, když dodává tisíce moderních dronů s umělou inteligencí. Je to však jen technologický skok, nebo i politická sázka na budoucnost Evropy?

Od zdrženlivosti k vedení: Německá cesta k podpoře Ukrajiny

Když v roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, Německo se dlouho drželo zpátky. Dodávky zbraní byly spíše symbolické, a Berlín se bál eskalace konfliktu. Dnes je ale všechno jinak. Německo se stalo druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Kyjevu hned po USA, když od začátku války poskytlo podporu za více než 44 miliard eur. Jen za poslední rok se objem a kvalita pomoci dramaticky zvýšily. Proč tahle změna?

Drony jako nová zbraň budoucnosti

Mezi klíčové prvky německé pomoci patří moderní bojové drony. Konkrétně model HX-2 „Minitaurus“ od firmy Helsing, který váží pouhých 12 kilogramů, ale dokáže zasáhnout cíl až 100 kilometrů daleko. Německo od listopadu 2024 do února 2025 zvýšilo počet těchto dronů dodaných Ukrajině ze 4 000 na 6 000 kusů. A to není vše – do května 2025 přibylo dalších 1 050 útočných dronů. Tyto stroje nejsou jen létající hračky. Díky umělé inteligenci dokážou samy rozpoznat cíl, odolat rušení GPS a útočit v koordinovaných skupinách, což je taktika, která může přetížit nepřátelskou obranu. Tato technologie představuje významný posun v moderním válečnictví, kde rychlost a přesnost hrají klíčovou roli.

Kromě útočných dronů Německo posílá i obranné systémy. Dva komplexy Skynex od Rheinmetallu, první operačně nasazené na světě, chrání Ukrajinu před ruskými drony typu Šáhid.

Podpora nebo riziko eskalace?

Německá vláda pod vedením kancléře Friedricha Merze vidí tuto pomoc jako nezbytnou pro bezpečnost Evropy. Jak zdůraznil Merz v červenci společně s českým premiérem Petrem Fialou, moderní technologie jako drony jsou klíčem k zastavení ruské agrese. Ale ne všichni s tím souhlasí. Některé levicové a pravicové skupiny v Německu varují před eskalací konfliktu a ekonomickou zátěží. Ve východních spolkových zemích navíc roste únava z války – lidé tam volají spíše po diplomacii než po zbraních. 

Německá podpora Ukrajiny moderními drony je technologickým skokem, který může změnit pravidla hry na bojišti. S tisíci dronů jako Minitaurus a systémy jako Skynex se Kyjev dostává k nástrojům, které mohou částečně vyrovnat síly proti ruské přesile. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Handelsblatt.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?