Aktuálně:

Mladí lidé by chtěli přestat pracovat v šedesáti letech. Na důchod od státu ale spoléhá jen čtvrtina z nich

27.05.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Mladí lidé by chtěli přestat pracovat v šedesáti letech. Na důchod od státu ale spoléhá jen čtvrtina z nich

Alespoň dvacet tisíc korun v současné hodnotě. To je příjem, který by podle aktuálního průzkumu agentury IPSOS pro Air Bank chtělo v důchodu dostávat šedesát dva procent respondentů, kteří jsou nyní ve věku osmnáct až třicet pět let.
Oproti současnému průměrnému důchodu je částka vyšší o téměř pět tisíc korun. Navíc chtějí mladí Češi odejít do penze dříve, než je nyní pro ně zákonem stanovená věková hranice. Lidé si jsou ale vědomi, že k dosažení ideální výše příjmu při dřívějšímu odchodu do důchodu budou muset ke starobní penzi přidat ještě další pasivní příjem, ať už z doplňkového penzijního spoření, nebo výnos z investic.
„Příjemně nás překvapilo, že Češi se zodpovědně zabývají problematikou důchodu už od mladého věku a uvědomují si potřebu aktivně se na stáří připravit i po finanční stránce. Každá nová generace by se totiž na státní podporu měla spoléhat stále méně a méně. Mladí tak hledají způsoby, jak se o své budoucí já postarat sami, ať už pomocí různých investic, nebo doplňkového penzijního spoření. Nejpodstatnější je, aby to nakonec neskončilo jen u jejich přání, ale aby od slov přešli i k reálným činům,“ říká Petr Šmíd, vedoucí Oddělení výzkumu Air Bank.
Padesát jedna procent mladých Čechů si myslí, že je nutné se na své finanční zabezpečení v důchodu začít připravovat už ve chvíli, kdy nastoupí do prvního zaměstnání. Dvacet čtyři procent pokládá za vhodný termín dosažení třiceti narozenin a patnáct procent dotázaných říká, že by se touto otázkou měl člověk zaobírat ve chvíli, kdy se mu narodí první dítě.
Do penze dříve a s vlastními úsporami
Přestože se střední délka života neustále prodlužuje, většině mladých lidí by vyhovovalo přestat pracovat už při dosažení šedesát let věku. Znamená to pro ně nejen odchod do předčasného důchodu, a tedy i nižší starobní důchod, ale zároveň nutnost zajistit si příjem na velmi dlouhou penzi.
Respondenti by si v důchodu přáli v průměru pobírat dvacet dva tisíc korun měsíčně. Výsledky se mírně liší mezi pohlavími; zatímco ženám by stačilo dvacet tisíc korun, mužům by vyhovovalo dvacet čtyři tisíc. Mladí Češi ale počítají s tím, že při odchodu do důchodu se jejich pravidelný příjem značně sníží a že jejich vysněný důchod je pravděpodobně vyšší, než bude ten státem vyplácený. A většina se na to chce připravit.
Jen jedna čtvrtina mladých lidí se plánuje spoléhat pouze na státní důchod. Ostatní využívají či plánují využívat celou škálu finančních produktů a investic, aby si zajistili pohodlný důchod. Preferované nástroje mužů a žen se mírně liší. Zatímco u mužů jsou na prvním místě investice do nemovitostí a na druhém doplňkové penzijní spoření, ženy by se spořicím produktům (jako je spořicí účet a doplňkové penzijní spoření) věnovaly jako prvním a investice do nemovitostí jsou pro ně až druhé nejzajímavější.
V současnosti má však většina respondentů založený pouze spořicí účet a k ostatním krokům se teprve chystá. Padesát šest procent lidí by si přálo zainvestovat do nemovitosti a výnos z ní pobírat v důchodu, doplňkové penzijní spoření má v úmyslu si v budoucnu založit více než třetina mladých.
Výzkum realizovaný agenturou IPSOS pro Air Bank se uskutečnil v únoru 2021 formou online dotazníku na reprezentativním vzorku 980 respondentů ve věku osmnáct až třicet pět let.
Foto: Pixabay
Zdroj: Air Bank


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.